Proč je čtení knih s dětmi důležité?

Možná si i vy sami v mysli vybavíte scénu, když vám maminka či tatínek četli před spaním pohádky. Místo sledování televize, ťukání do tabletu nebo kontrolování mobilu byly posledním zážitkem příběhy Pipi Dlouhé Punčochy, Alenky v říši divů či Petra Pana. Poslední průzkumy varují, že dnešní rodiče čtou svým ratolestem žalostně málo. Přitom společné trávení času nad knihou není jen krácením dlouhé chvíle před spaním, ale má velký dosah na gramotnost a pozdější schopnost dítěte rychle se učit.

Chcete vědět, co si o této otázce myslí spisovatelky, které stvořily nejznámější pohádkové postavy na světě? „Nejlepší způsob, jak dětem pomoci, aby získaly radost z čtení, je číst jim úplně od raného dětství. Já do posledního dechu nepřestanu tvrdit, že čtení pohádek před spaním je nesmírně důležité,“ nechala se slyšet autorka Harryho Pottera, J. K. Rowlingová.

Stejný názor má i další světoznámá dětská spisovatelka, autorka nesmrtelné Pipi Dlouhé Punčochy, Astrid Lindgrenová, která ještě v roce 1956 řekla: „Dětství bez knih – to není žádné dětství. To je, jakoby vám odepřeli přístup na magické místo, kde můžete zažít tu nejneobyčejnější radost na světě.“

Dětem čteme stále méně

Fakt, že současní rodiče tráví čtením knih dětem opravdu málo času, potvrdil i průzkum slovenské agentury TNS Slovakia, který zveřejnila v březnu 2016. Výsledky ukázaly, že více než třetina rodičů (36 %) s dětmi ve věku 2 – 8 let této aktivitě nevěnuje žádnou pozornost, nebo si s nimi čte jen příležitostně, a jen méně než polovina (45 %) jim čte pohádky několikrát do týdne nebo každý den. Průzkum však poukázal i na to, že s nástupem do školy, tedy od věku 7 – 8 let, už většina rodičů od této aktivity upouští úplně.

Příliš mnoho pracujeme

Zajímavý průzkum podnikla v roce 2015 i dánská společnost TomTom, která hledala způsob, jak zdůraznit potřebu její GPS navigace, upozorňující na zácpy ve městě. Chtěla dokázat, že rodiče promarní příliš času v nekonečných kolonách, které prodlužují cestu z práce domů a obírají je tak o jejich drahocenný čas s dětmi.

Společnost si nechala vypracovat analýzu, která potvrdila, že čas na pohádku si v dnešní době najde stále méně rodičů. Přitom průměrný čas strávený u knihy s nejmenšími je podle průzkumu jen 16 minut. Jen 8 % rodičů uvedlo, že se čtení s dětmi věnuje pravidelně.

Více než polovina rodičů na druhé straně přiznala, že dětem čte jen na požádání. A proč většina z nich pohádky před spaním zanedbává? Až 36 % uvedlo jako důvod dlouhou pracovní dobu, zatímco 26 % si stěžovalo na zdlouhavé přesuny městem. Ať byly pohnutky společnosti při zadávání průzkumu jakékoliv, podařilo se jí zjistit zajímavé skutečnosti a upozornit na velkou mezeru v životě současných dětiček. A nejen to. Aktivně čtoucí rodiče v průzkumu prozradili, že čas při pohádce s dětmi má dobrý vliv i na ně samotné – berou to jako relax a dobrý prostředek na odbourání stresu.

Při čtení se dějí velké věci

Pediatři i učitelé vám potvrdí, že knihy hrají ve vývoji dítěte nezastupitelnou roli. Když rodiče čtou dětem pohádky, formuje to chování jejich ratolestí, i celkové zpracovávání podnětů a jejich využití v praxi. Zlepšuje se jim slovní zásoba, jsou sečtělejší a umí se i lépe soustředit, když jim někdo něco říká.

Tzipi Horowitz-Kraus, programová ředitelka Vědeckého centra pro sečtělost a gramotnost v americkém Cincinnati, v této souvislosti přišla se zajímavým výzkumem, ve kterém děti ve věku 3 – 5 let během poslouchání pohádek podrobila testu funkční magnetické rezonance (fMRI).

Výzkum ukázal, že čtení ovlivňuje mozkovou aktivitu dětí. Při poslouchání příběhu se zmobilizovalo několik oblastí levé hemisféry. Právy tyto části mozku zodpovídají za funkčnost paměti a schopnost člověka porozumět významu slov a představám. Když si autorka studie porovnala informace od rodičů a výsledky testu, zjistila, že mozková aktivita byla dokonce ještě vyšší u dětí, které byly z domu zvyklé na čtení knih. „Čím více vašim maličkým čtete, tím více pomáháte neuronům v těchto částech mozku růst a vzájemně se propojovat, takže i čtení jim v budoucnu půjde snáze,“ říká expertka.

Někteří pediatři doporučují, abyste dětem četli nahlas už od narození. „Mozek se totiž nejvíce rozvíjí v období od narození až do věku šesti let. Čím více je vystavován novým impulzům, tím více se obohacují mozková propojení, která souvisí se sociálními schopnostmi a učením,“ dodává Tzipi Horowitz-Kraus. Jednoduše řečeno, děti, které si s rodiči čtou pohádky, umí například snadněji spojovat slova do vět, rozumějí jejich významu a lépe se vyjadřují, proto jim později i samotné učení jde snáze.

5 dalších výhod čtení

Nemůžeme však zapomenout ani na ostatní pozitivní stránky, které čtení pohádek našim nejmenším přináší:

• V první řadě prospívá vašemu vztahu s dítětem. Neberte čas strávený u knihy jako povinnost, kterou máte na programu dne, ale jako vzácný okamžik, který patří jedině vám.
• Dítě nemusí znát písmenka, učí se však naslouchat zvukům jednotlivých hlásek a rozšiřuje si svoji slovní zásobu. Možná jste postřehli, že dětičky často čtení „napodobují“. Naučí se, kdy je třeba otočit stránku, aby pohádka mohla pokračovat. Podle odborníků je to důležitá aktivita, která vytváří základ pro rozvoj gramotnosti.
• Váš drobeček se učí, jak knihy číst. Zdá se vám to směšné? Ani se nedivíme, my dospělí si totiž vůbec neuvědomujeme, že dítě nemá žádnou vrozenou danost číst knihu odpředu dozadu a samotný text zleva doprava. Neví ani to, že text je samostatná část stránky a má jinou funkci než obrázky. To si postupně osvojuje až čtením knihy s rodičem.
• Příběhy a pohádky nabízejí dětem návody, jako se zachovat v určitých situacích, pomáhají jim rozlišovat mezi dobrem a zlem, vytvářejí v jejich podvědomí základní pravidla chování. Budují v nich také schopnost vyvozovat úsudek, přemýšlet logicky, či rozeznat příčinu od následku. To jim, samozřejmě, později pomůže správně interpretovat informace, které dostaly.
• V neposlední řadě si děti posloucháním pohádek vytvářejí vztah ke knihám a rozvíjejí si vlastní představivost. Mnoho příběhů je sice ilustrováno, ale nejde o pohyblivé obrázky, takže velkou část scén si musí vaši andílci jednoduše domyslet.

Tatínkové jsou ve čtení mistři

A ještě jedna zajímavá skutečnost na závěr. Z výše uvedeného slovenského průzkumu o čtení knih vyplynulo, že čas na pohádku před spaním si najdou spíše maminky (28 %) než tátové (10 %). Přitom tátové prý umí zážitek z příběhu zprostředkovat mnohem lépe. Jak v rámci průzkumu uvedl klinický psycholog a psychoterapeut Gabriel Hrustič, tátové mají ve zvyku číst akčněji, dramatičtěji, vnáší do čtení více humoru a vysvětlují dětem komplikovanější situace. V porovnání s maminkami též nepoužívají tolik zdrobnělých či zkomolených dětských výrazů, proto dokáží lépe rozvíjet slovní zásobu svých ratolestí.

Pokud jste tedy čtení s dětmi zatím zanedbávali, pospěšte si do knihkupectví nebo do knihovny a později vám vaše ratolesti určitě poděkují. Několik pěkných příběhů s medvídky z našeho hračkářství najdete i na blogu. Případně se s námi podělte o svoje zkušenosti. Jaké dětské knihy změnily život vám nebo vašim dětem? ☺