Jak naučit děti pravidlům

Vřískot, lehání si na zem a vydírání rodičů. Mnoho maminek si nerado přizná, že jejich malinký andílek se občas změní na ďábla. I přesto, že jsou rodiče několikanásobně větší a silnější, často se ocitnou zahnáni do kouta. I takto se projevuje období vzdoru mezi 2 - 4 rokem dítěte. Jak však určovat dětem hranice a být přitom dobrým rodičem?

My jsme vyrůstali v generaci, kde bylo běžné dětem občas dát pár na zadek. Psychologové i rodiče dnes už dávno vědí, že vynucovat si poslušnost dětí silou neprospívá jejich duševnímu vývinu. Z takových dětí mohou vyrůst dospělí, kteří budou vše vymáhat silou od ostatních, protože se to během prvních let takto naučili. Také to může poškodit jejich vztah k rodičům.

V úsilí být lepšími rodiči, než byli ti naši, zase vzniká generace benevoletních rodičů, kteří raději obětují své štěstí jen pro spokojenost svých ratolestí. A takto se z nich stávají sluhové, kterým děti doslova skáčou po hlavě. Mnohé maminky asi nepotěší informace, že podle psychologických výzkumů jsou manipulace schopny již miminka. Určování hranic je zdravé pro děti i pro rodiče. Vždyť nakonec platí, že pokud je šťastná máma, je šťastné i dítě.

Ustupováním ničeho nedosáhnete

Děti velmi dobře vědí, že nejlepší doba na vydírání je vždy, pokud je v blízkosti publikum. Každý z nás pravděpodobně zažil své nebo cizí dítě v záchvatu amoku v obchodě. Rodiče tehdy hanbou raději ustoupí a svému malému čertíkovi čokoládu koupí, na výchovu tam přece není čas. Jiné maminky to řeší rvačkou mezi regály, která zase nic nevyřeší. Takovým situacím je nejlépe předcházet a s dítětem mluvit. No pokud už k tomu dojde, nesmíte za žádnou cenu ustoupit. Pokud čokoládu koupíte, vaše dítě ví, že si má lehnout na zem, vydržet a výsledek se dostaví. Jak to celé řešit?

Psycholožka Anette Kast-Zahn ve své knize Jak naučit děti pravidlům přináší rodičům několik rad, jak zkrotit své malé „nerváky“. Pokud si už opravdu nevíte rady, sáhněte po knížce, nebo vyzkoušejte několik těchto triků. Anette rodiče nejprve upozorňuje, že výchova bez správného vzoru nefunguje. Pokud chcete klidné dítě, musíte začít u sebe. Věnujte dítěti pozornost, lásku a buďte mu vzorem. Kdyby to bylo tak snadné, že? Některým dětem to stačí, jiné děti jsou komplikovanější. Anette má však i v tomto případě několik tipů.

Všímejte si pozitiv vašeho dítěte

Jsme lidé a mnohdy bereme to dobré jako samozřejmost a to špatné zveličujeme. Všímejte si, i když je vaše dítě hodné a udělá něco roztomilého. Odměňte ho láskou a vaší pozorností. Dítě si všímá všeho, a když vidí, že mu dáváte více pozornosti a lásky, když je hodné, jednoduše si to zapamatuje.

Komunikujte jasně

Dětem je třeba říci vždy jasně, co se nám nelíbí a co je třeba změnit nebo vylepšit. Vyjadřujte se jasně, aby vaše dítě pochopilo, co přesně od něho chcete. Rodiče si s dětmi povídají stále méně, což může být jedním z důvodů dětských amoků. Denisa, maminka malého Davídka, se nervovým záchvatům snaží předcházet komunikací: „Zjistila jsem, že pokud se s dítětem dohodneš, obvykle to funguje. On něco chce, ty ne. Musíš mu to vysvětlit a slíbit něco jiného. Ale ten slib musíš za každou cenu dodržet. S Davídkem si hodně povídáme o tom, na co má právo, co a proč děláme my jako rodiče... Je to samozřejmě velmi náročné a ne vždy dosáhnu cíl.“

Dětem je třeba dávat jasné pokyny. Nelíbí se vám, že má v pokojíčku nepořádek? Křikem a komentováním nepořádku moc nevyřešíte, řekněte dítěti jasně, že si má uklidit pokoj. Když se vrátí celé špinavé, neříkejte mu: „Podívej se na sebe! Jak ses takhle ušpinil?“ Ale raději mu řekněte: „Jsi celý špinavý, utíkej se umýt.“

Když slova nestačí, přicházejí činy

Na děti však slova někdy nestačí, proto je třeba přistoupit k trestům. Vařečku ani řemen na ně nepotřebujete. Děti netrestejte fyzicky, naopak potrestejte je tak, aby si to zapamatovaly. Pokud si váš prcek nechce ani za svět uklidit hračky a neučiní tak do určeného časového limitu, tak je posbírejte a uložte je tak, aby si s nimi vaše dítě nemohlo hrát. Pokud nechce jíst a vymýšlí, tak mu po určitém čase vezmete talíř a na nejbližší jídlo si bude muset počkat.

Pravidla dodržují všichni

Nastavte si rodinná pravidla, která se budou za každou cenu dodržovat. Neplatí však jen pro děti, ale i pro rodiče. Sami zhodnoťte, kde jsou největší slabiny vašeho dítěte v chování a kde jsou vaše. Vy budete mít evidenci o vlastním progresu a pro vašeho prcka můžete vytvořit obrázková pravidla, díky nimž se naučí chovat se lépe.

Vaše dítě vás bude milovat, i když nedostane, to co chce

Mnoho rodičů dětem ustupuje ze strachu, že je dítě bude nenávidět. Vězte, že vaše dítě už mělo nebo bude mít v životě momenty, kdy vás bude opravdu nenávidět. Nechcete mu koupit bonbony, nedovolíte mu skočit z balkonu nebo ho ve třinácti nepustíte na diskotéku. Jsou to však jen momenty. Vaše dítě vás vnímá komplexně, ne jako toho špatného člověka, který mu nedovolil vážně si ublížit.

Spisovatel Pavel Hirax Baričák se ve svém třetím Slabikáři štěstí věnuje vztahům rodičů a dětí. V kapitole o určování hranic krásně popisuje, jak se sám učil, proč jsou pravidla a hranice důležité. Zatímco nejdříve hlásal, že dítěti je třeba dávat bezpodmínečnou lásku, časem si uvědomil, že s ním jeho malá princezna tak trošičku manipuluje a neposlouchá ho. „Naučte se být v důležitých záležitostech neústupní. Děti dodržováním pravidel přebírají určitou míru odpovědnosti za své jednání. Pokud se vám to podaří dosáhnout bez příkazů, ale spíše nepřímo, tedy hrou, veselostí, přirozeně o to lépe. Jedině dodržujte pravidlo, že požadavky, které na dítě kladete, by měly být podmíněny stupněm jeho vývoje.“

Jaké výchovné metody uplatňujete doma? Jste šéfem vy nebo vaše děti? Podělte se s námi v komentářích.