Všimli jste si, že vše, co vaše dítě dělá, dělá naplno a za každou cenu se snaží být nejlepší ze všech? Pravděpodobně máte doma malého perfekcionistu. Tato charakterová črta si určitě zaslouží uznání, ale může být i na škodu. Přečtěte si, proč perfekcionismus u dětí není až taková výhra a jak takové dítě vychovávat.
Z písemky musí mít vždy nejvíce bodů, v soutěži musí být vždy první, a i ten nejnovější model hračky, popřípadě techniky či oblečení musí mít dříve než ostatní děti. Mít vysoké očekávání od sebe i od okolí není špatné. Pokud však děti očekávají, že vše bude perfektní, nikdy nebudou spokojené se svým výkonem.
Příliš vysoké nároky
Perfekcionisté si sami stanovují často nereálné cíle, čímž na sebe vyvíjejí enormní tlak. Platí pro ně jednoduchá rovnice – všechno nebo nic. Stačí, že jim do plného počtu bodů z písemky chybí jeden a automaticky to považují za selhání. Problémem je však to, že ani z úspěchu se časem nedokážou těšit naplno a hned posouvají laťku výše.
Perfekcionismus může být skvělou motivací pro děti dosahovat lepších výsledků. Velmi rychle však může sklouznout do skutečného problému, který dětem v životě spíše uškodí, než pomůže. Odborníci identifikovali tři různé typy perfekcionismu, přičemž pro zdraví dítěte může být škodlivý kterýkoli z nich:
- Perfekcionismus orientovaný na jiné – člověk nastavuje nereálné požadavky ostatním lidem
- Perfekcionismus orientovaný na sebe – lidé očekávají stoprocentní výkony sami od sebe
- Společensky podmíněný perfekcionismus – člověk je přesvědčen o tom, že nerealistická očekávání mu nastavuje společnost, ať už rodiče, učitelé, trenéři nebo partner.
Jak poznat perfekcionistu?
Varovné příznaky perfekcionismu se u dětí liší v závislosti na věku a typu perfekcionismu, který se u nich rozvíjí. Obecně se perfekcionismus projevuje takto:
- Obtíže s plněním úkolů. Perfekcionista je přesvědčen, že výsledek není nikdy dost dobrý.
- Úzkost doprovázející selhání.
- Přehnaná citlivost na kritiku.
- Nízká frustrační tolerance v případě chyby nebo selhání.
- Prokrastinace, kterou perfekcionista oddaluje plněním náročných úkolů.
- Sebekritika, sebeuvědomování a pocit trapnosti, který nastává velmi brzy a bez zjevné příčiny.
- Problémy s rozhodováním se nebo prioritizaci úkolů.
- Přílišná kritika vůči sobě i ostatním.
Tlak školy i rodičů
Perfekcionismus není vrozená vlastnost. Vědci popsali několik faktorů, které k jeho vzniku přispívají:
- Akademický tlak. Děti se vyburcují k perfektním výsledkům proto, že se touží dostat na prestižní střední školu nebo univerzitu, popřípadě se snaží získat prospěchové stipendium. Tyto akademické tlaky mohou způsobit, že děti mají potřebu být dokonalé, protože jinak v životě ničeho nedosáhnou.
- Biologické faktory. Perfekcionismus sice není vrozený, ale může mít biologickou podstatu. Úzce totiž souvisí s určitými duševními poruchami, jako například obsedantně-kompulzivní porucha či poruchy stravování.
- Touha potěšit. Některé děti chtějí získat obdiv a náklonnost tím, že se ukáží dokonalé ve všech ohledech. V některých případech to může být jediný způsob, jak si získat pozornost rodičů.
- Nízká sebehodnota. Perfekcionisté mají tendenci soustředit se na své chyby a přehlížet úspěchy. To vede ke špatným pocitům ze své vlastní osobnosti, protože mají pocit, že jsou jen tak dobří jako jejich úspěchy.
- Vliv rodičů. Děti je třeba chválit, ale také přílišná chvála si může vyžádat svou daň. Když své potomky neustále chválíte i za "banality", mohou nabýt pocit, že udělat chybu je špatné a budou se snažit uspět za každou cenu.
- Rodiče-perfekcionisté. Pokud jsou perfekcionisté rodiče, je více než pravděpodobné, že stejné perfekcionisty vychovají i ze svých dětí.
- Pozornost médií. Ve zprávách neustále slýcháme o skvělých výsledcích sportovců a perfektním výkonu herců či zpěváků. Opakem toho jsou vyjádření médií, která hlásají, že stačila jediná chyba a sportovec si pokazil celou kariéru. Tyto mediální příběhy mohou u dětí vzbudit dojem, že ve všem musí být dokonalí.
- Trauma. Traumatické zážitky u dětí mohou způsobit, že milované a přijaté se budou cítit pouze tehdy, když budou podávat fantastické výkony.
Když se z perfekcionismu stane problém
To, že je vaše dítě perfekcionista, ještě neznamená, že se automaticky dostane na vrchol. Perfekcionismus může mít ve skutečnosti opačný efekt. Perfekcionisté často zažívají úzkost ze selhání, která jim brání v úspěchu. Strach z neúspěchu je brzdí v zkoušení nových věcí, což může vést k maskování bolesti a nespokojenosti. Navenek se perfekcionisté projevují jako lidé, které nic netrápí, protože i projev strachu a obav je projevem selhání. Mnozí z nich proto s příchodem problémů potichu trpí.
S perfekcionismem je úzce spojena i zvýšená hladina stresových hormonů. Perfekcionisté se cítí pod tlakem a mají pocit, že se musí za každou cenu vyhnout chybám, což je dostává pod neustálý stres. A ten může z dlouhodobého hlediska vážně poškodit fyzické i emoční zdraví člověka a vede až k problémům s duševním zdravím. Perfekcionisté jsou vystaveni vyššímu riziku deprese, úzkosti a jiných poruch v oblasti duševního zdraví.
Proměňte perfekcionismus ve výhodu
Zpozorovali jste u svého dítěte varovné signály, které odkazují na perfekcionismus? Díky následujícím strategiím můžete svým dětem pomoci dostat perfekcionismus pod kontrolu a proměnit ho v dobrou vlastnost zdravé soutěživosti.
- Pomozte dítěti rozvíjet zdravé sebevědomí. Věnujte se spolu činnostem, při kterých se váš potomek cítí dobře a které nejsou pouze o výsledku. Vyzkoušejte dobrovolnictví, učte se spolu nové věci a seznamte ho s kreativní činností. Díky aktivitám, při kterých nejde o prvenství, ale o samotnou činnost, dítě získá zdravý pohled na svou vlastní osobnost.
- Přijďte spolu na to, co může kontrolovat a co už ne. Děti potřebují pochopit, že nedokážou na jedničku zvládnout všechno, do čeho se pustí a nad některými věcmi prostě nemohou mít kontrolu. Mohou kontrolovat sebe, ale už ne učitele, který připravuje testy nebo protihráče, kteří mohou být mnohem lepší a zkušenější.
- Naučte je zdravě mluvit s sebou. Tzv. zdravý self-talk může mít na psychickou pohodu dítěte významný vliv. Je však důležité odlišit sebekritiku od sebesoucitu. Ukažte dětem, že i vy hovoříte sami se sebou a že k sobě v případě chyby přemlouváte laskavě. Například: "Dnes jsem se nesoustředila a spálila jsem večeři. Musím vymyslet něco jiného," nebo "Zapomněla jsem jít do banky. Zítra to napravím."
- Dávejte pozor na svá očekávání. Ujistěte se, že na své dítě netlačíte a nepožadujete od něj příliš. Pokud je jeho perfekcionismus podmíněn vašimi požadavky, snižte své nároky.
- Chvalte úsilí, ne pouze výsledek. Ano, plný počet bodů z testu si zaslouží pochvalu, ale uznání projevte dětem i tehdy, když jim pár bodů do jednotky chybělo. Pochvalte děti za usilovné studium a vyzvedněte to, jak laskavě se chovají ke kamarádům. Ujistěte je, ale i sebe, že úspěch není v životě to nejdůležitější.
- Nastavte realistické cíle. Promluvte si s dětmi o cílech, kterých touží dosáhnout. Pokud si dosažení těchto cílů vyžaduje dokonalost, proberte spolu nebezpečí, které s sebou vysoké cíle přinášejí a pokuste se trochu snížit jejich očekávání. Začněte tím, že si spolu stanovíte realističtější cíle.
- Přiznejte se dětem s vlastním selháním. Určitě jste i vy alespoň jednou v životě nedosáhli to, po čem jste toužili. Otevřeně se dětem přiznejte, že jste nezískali svou práci snů nebo že jste kdysi v minulosti nevyhráli vysněnou cenu. Podělte se s nimi o své pocity, které jste tehdy prožívali.
- Naučte je zdravě zvládat selhání. Přestože je neúspěch nepříjemný, můžeme ho tolerovat. Naučte své dítě zdravě přistupovat ke zklamání, odmítnutí a chybám. Rozhovor s přítelem, psaní deníku nebo malování/kreslení pomůže dětem vyrovnat se se selháním a s pocity, které prožívají.
Určitá úroveň perfekcionismu je přijatelná a nemusí dětem způsobit problémy. Všímejte si, jak vaše dítě reaguje na neúspěch, zda se neuzavírá příliš do sebe, neodmítá přátelé a zda selhání neprovázejí projevy agresivity nebo hlubokého smutku. Pokud máte pocit, že něco není v pořádku, obraťte se na dětského psychologa.