7 min. Hrubá motorika, jemná motorika, grafomotorika. Co mají tyto pojmy společné a proč se v předškolním věku tak často skloňují? Co je to vlastně ta grafomotorika a jakou roli hraje ve vývinu dítěte? Odpovědi na nejčastější otázky a praktická cvičení na rozvoj grafomotoriky naleznete v následujících řádcích.
Zjednodušeně řečeno, grafomotorika je dovednost, která je potřebná na kreslení a později na psaní. Zní to sice velmi jednoduše, ale na to, aby se dítě naučilo psát, musí zvládnout hned několik dovedností, které jsou neoddělitelně spojeny. A trénuje už odmalička, aniž by o tom vědělo. Na to, aby dítě perfektně ovládlo grafomotoriku a naučilo se psát, musí propojit těchto 5 různých dovedností:
- Vizuálně-percepční schopnosti: schopnost vidět písmeno nebo slovo a přiřadit mu význam. Dítě umí na základě schopnosti vizuální percepce rozlišovat barvy, tvary, počet, velikost a umí se orientovat v prostoru. Ve věku 6 let dokáže určit směr (vpřed, vzad, shora dolů), ví, jak se listuje v knize, vnímá hloubku a umí identifikovat zrcadlově obrácené předměty.
- Ortografické kódování: schopnost zapamatovat si písmena a slova a v případě potřeby je z paměti „vytáhnout“ a správně použít je druhým faktorem pro zvládnutí čitelného rukopisu.
- Motorické plánování a realizace: nazývá se také praxí, je to schopnost vykonávat pohyb potřebný k psaní. Prvním krokem je samotná představa o činnosti, dítě musí mít v hlavě představu toho, co je třeba splnit a následně tomuto cíli přizpůsobí výkon. V praxi to vypadá tak, že dítě si představí slovo, které chce napsat a následně provede vše potřebné k tomu, aby toto slovo dostalo na papír (od správného úchopu pera přes vhodný přítlak a sklon pera k papíru až po napsání slova).
- Kinestetická zpětná vazba: schopnost rozpoznat, kde se tělo v prostoru nachází. V tomto případě mluvíme o postavení ruky a prstů za účelem provedení potřebného pohybu.
- Vizuálně-motorická koordinace: tedy koordinace oko-ruka. Při jejím zvládnutí je dítě schopno očima sledovat pohyby ruky a koordinovat je. To znamená, že při vybarvování omalovánky dítě nepřesáhne barvou linie obrázku a při psaní se bude držet řádků.
Grafomotorika a příprava na školu
Rozvíjení grafomotoriky není pouze hrou, je to dovednost, kterou musí dítě nabýt před nástupem do školy. Právě její zvládnutí je jedním z kritérií přijetí vašeho syna či dcery do školy. Grafomotorika není pouze o správném psaní, ale o celé škále činností. Zahrnuje správné sezení a držení těla, správný úchop psacího nástroje a jeho správný sklon k papíru, ale i přítlak tužky či pera na papír.
Grafomotorika je jakýmsi třetím, vrcholným stupněm motoriky. Jako první dítě objevuje hrubou motoriku, učí se sedět, lézt, chodit a skákat. Okolo dvou let se začíná rozvíjet jemná motorika, tedy používání rukou a prstů, děti trénují různé úchopy od uchopení předmětů celou dlaní až po jemný, pinzetový úchop. Spolu s jemnou motorikou se rozvíjí i koordinace oko-ruka, která již přímo souvisí i s pozdějším rozvojem grafomotoriky. Tato koordinace se postupně zdokonaluje a díky ní mohou děti spontánně kreslit a když přijde čas, i psát.
Neschopnost psát není lenost
Nerozvinutá grafomotorika je nejčastějším důvodem pro odklad povinné školní docházky, protože dítě začne ve školní lavici velmi rychle zaostávat za spolužáky. Grafomotorické poruchy se zvyknou objevovat spolu s jinými poruchami, zejména v oblasti artikulačních orgánů, tedy řeči. Signálem nedostatečně nebo pomalu se rozvíjející grafomotoriky je i nezájem dítěte o činnosti, které vyžadují práci rukou.
Zbystřete pozornost, pokud vaše dítě neprojevuje nadšení ze skládání stavebnic, nezajímají ho drobné domácí práce, odmítá kreslení, přendává si pastelky z jedné ruky do druhé nebo neumí správně obkreslit základní tvary. Signály nezralé úrovně grafomotoriky mohou být i neschopnost orientovat se v prostoru, bolesti v dlani a zápěstí při kreslení (dítě příliš tlačí a není dostatečně uvolněné, tužku drží křečovitě), ale také neschopnost multitaskingu při kreslení (nedokáže vás poslouchat nebo mluvit, umí se soustředit pouze na kreslení).
Mnozí rodiče se při poruchách grafomotoriky setkávají s názorem, že jejich dítě je líné a nemotivované, protože neprojevuje zájem o kreslení a psaní a jeho rukopis je kostrbatý a neúhledný. Často jim nepomáhají ani učitelé v mateřských školách, kteří děti s poruchou grafomotoriky porovnávají s vrstevníky a dávají jim pocítit jejich handicap. Takový přístup však u dětí s problémy ještě více prohloubí jejich vyhýbavé chování. Když se od nich bude vyžadovat kreslení nebo psaní, budou potřebovat jít na toaletu, budou potřebovat ořezat pastelky nebo raději vyvolají v třídě rozruch a přijmou trest.
K dětem s poruchami grafomotoriky třeba přistupovat individuálně a dopřát jim čas, který k dokončení úkolu potřebují. Pro děti, které mají problém s ortografickým kódováním, může být nápomocné přilepit do rohu stolu abecedu, aby se měly v případě potřeby o co opřít. Často je nezbytné využívat i alternativní systémy známkování, tzn. jedna známka hodnotí vzhled a druhá obsah napsaného. Pokud poruchy grafomotoriky přetrvávají i v pozdějším věku, je vhodné upřednostnit ve škole před písemným projevem ten ústní.
Praktická cvičení na rozvoj grafomotoriky
Rozvíjet jemnou motoriku a grafomotoriku je během vývinu velmi důležité. Různými cvičeními se děti naučí správně držet pastelku, tužku a pero a vybudují si správné návyky od sezení až po polohu ruky na stole. Grafomotoriku si dítě v určitém věku nemusí rozvíjet nutně psaním a kreslením. Některé děti k těmto činnostem zpočátku nemají vztah a netřeba je do toho nutit, dokud není ten správný čas. Takto můžete podporovat rozvoj grafomotoriky již v předškolním věku:
- Pomoc při činnostech v domácnosti: dovolte dětem pomáhat při různých pracích v domácnosti a sledujte, jak stále postupují. Svěřte jim do rukou hnětení a válení těsta, čištění zeleniny, nabírání naběračkou, otevírání láhví, zamykání dveří, připínání kolíčků při věšení prádla, zapínání knoflíků, namotávání vlny, šroubování šroubů, utírání prachu... Prostě všechno to, co děti touží udělat samy, by měly vyzkoušet.
- Ruční a kreativní práce: navlékání korálků, stříhání nůžkami, modelování z plastelíny, malování štětcem, nalepování samolepek, vkládání různých předmětů do láhví, skládání a trhání papíru a množství podobných aktivit významně přispívá k rozvoji grafomotoriky.
- Práce s pastelkami a perem: do této kategorie patří jednoduché činnosti, při kterých dítě využívá nástroj na psaní. Může jít o spojování teček do obrázku, řešení bludiště, vybarvování, obkreslování pomocí šablon, obtahování dlaně pastelkou, stínování (tímto si děti výborně cvičí sílu přítlaku) nebo ze začátku obyčejné čmárání na papír.
