Znáte rozdíl mezi intolerancí na laktózu a alergií na mléko?

Reklamy v televizi doporučují mléko jako úžasný nápoj, který podporuje zdraví a posiluje kosti. Školní svačiny i obědy se často bez sklenice mléka ani neobejdou. Co však dělat, pokud vaše dítě na mléko reaguje průjmem nebo vyrážkou? Váš prcek může trpět intolerancí na laktózu nebo alergií na mléčnou bílkovinu. Zjišťovali jsme za vás, jak rozeznat alergii od intolerance.

Alergie na mléčnou bílkovinu je jednou z nejčastějších potravinových alergií. Děti do jednoho roku by kravské mléko pít neměly vůbec. Alergie na mléko je totiž nejčastější u kojenců, 90 % batolat s alergií na mléčnou bílkovinu se jí však zbaví během tří let. Dětem se doporučuje podávat mléko až ve druhém nebo třetím roce života. Se zakysanými produkty však můžete začít i dříve, a to po prvním roce života. Jogurty, podmáslí či tvaroh jsou snadněji stravitelné. Pokud má však vaše dítě prokázanou alergii na mléčnou bílkovinu, nesmí konzumovat žádné mléčné produkty.

Alergie na mléčnou bílkovinu

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na mléčnou bílkovinu. Několik hodin až několik dní po zkonzumování mléčného výrobku se mohou objevit příznaky alergie. Pokud se některé z nich objeví, určitě vyhledejte lékaře:

• trávicí těžkosti (průjem, zvracení, křeče),
• kožní těžkosti (vyrážka, ekzém, kopřivka),
• respirační problémy (rýma, astma),
• v některých případech může konzumace mléka u alergika vést i k chudokrevnosti nebo se může vázat s poruchami růstu u dětí.

Diagnostika a léčba

Alergie se většinou diagnostikuje testem na protilátky v krvi. Obvykle se provádí i tzv. eliminační dieta, kdy se mléko na nějakou dobu vysadí a sledují se reakce organismu při vysazení a při následné konzumaci mléka.

Na základě diagnózy lékař určuje další léčbu. Může dokonce nasadit antihistaminika, kortikoidy nebo jinou léčbu. Děti i dospělí, kteří trpí alergií na mléčnou bílkovinu, nesmí konzumovat mléčné výrobky. A to se netýká jen mléka, sýrů, jogurtů, ale i jiných potravin, které mléko obsahují. Tedy i mléčné čokolády, některých sladkostí, pečiva obsahujícího kravskou mléčnou bílkovinu a podobně.

Intolerance laktózy

Intolerance laktózy je velmi běžná. Podle výzkumů má až 65 % populace sníženou schopnost zpracování laktózy. V některých komunitách, například ve východní Asii, intolerance laktózy zasahuje až 90 % dospělé populace.

Intolerance laktózy má podobné projevy jako alergie, ale vzniká z jiných příčin. Děti i dospělí s intolerancí laktózy, nemají v organismu dostatek enzymu laktázy. Právě díky tomu nedokážou dobře zpracovat mléčný cukr, laktózu. Ten následně ve střevech kvasí a způsobuje plynatost a jiné zažívací potíže.

K projevům intolerance laktózy patří plynatost, průjmy a křeče. Na rozdíl od alergie však intolerance nezpůsobuje kožní a respirační potíže. Projevy intolerance se projevují v rozmezí 30 minut až 2 hodin po konzumaci mléka.

Diagnostika a léčba

Intolerance laktózy se diagnostikuje různými způsoby, buď změřením hladiny cukru v krvi, analýzy dechu, prostřednictvím PH stolice nebo i genetickým vyšetřením. Lidé s intolerancí laktózy mají většinou problémy se samotným mlékem, ale dokážou bez problémů zkonzumovat zakysané mléčné výrobky a sýr.

V lékárně si můžete koupit enzym laktázu, kterou zkonzumujete před požitím mléčných produktů. Je však lépe sledovat na vás a vašich dětech, co můžete sníst bez problémů a co vám naopak způsobuje problémy. Fermentace štěpí laktózu, a tak jsou zakysané mléčné produkty mnohem lépe stravitelné než obyčejné mléko.

Vyvážená dieta i bez mléka

Mléko není jediným zdrojem vápníku, tyto potraviny dodají vašim dětem i vám dostatek vápníku pro zdravé a silné kosti:

• špenát,
• kapusta,
• sója,
• bílé fazole,
• okra,
• některé ryby, jako sardinky, losos, okoun a pstruh,
• brokolice,
• mandle,
• řasy wakame,
• mák,
• sezamová semínka.

Nedostatek vápníku v dietě můžete kompenzovat i výživovými doplňky. Doporučená denní dávka vápníku se liší v závislosti na věku člověka. Miminka do jednoho roku přijímají vápník primárně z mateřského mléka nebo mléčných náhrad. Děti od 1 - 3 let by měly denně přijímat přibližně 700 mg a děti od 4 - 8 let už 1000 mg. U dětí ve věku 9 - 18 let se doporučuje až 1300 mg vápníku denně.

U dospělých mužů ve věku 19 - 70 let je denní dávka 1000 mg, od 71 let a více je to 1200 mg. U dospělých žen ve věku 19 - 50 let je to 1000 mg a u žen starších 50 let se doporučuje přijímat 1200 mg vápníku denně.

Aby tělo dokázalo vstřebat vápník, potřebuje však i dostatečné množství vitamínu D. Ten získáte ideálně ze slunce, vajec či ryb.