Kdy je správný čas zbavit se plen?

Ach, ty pleny! Po narození miminka chvíli trvá, než si na ně zvykneme, a později se neumíme dočkat, kdy se jich konečně zbavíme. Děti nám tento proces vůbec neulehčují. No a do toho přijdou ještě naši rodiče a známí, kteří o našich dětech vědí víc než my, a tak se odnaučování od plen stává ještě více frustrující a stresující. Milí rodiče, každé děťátko je jiné a jak je kamarádčina Sára na nočníku a váš Pavlík ještě ne, nestresujte se. Všechno má svůj čas.

Vaše děťátko musí na nočník dozrát

Děti se většinou naučí chodit na nočník mezi 2,5 – 3 lety. Samozřejmě, některé děti jsou šikovnější a jiným to zase trvá trošičku déle. V průměru jsou holčičky připravené dříve než chlapci, ale je to individuální. Děti si už v období okolo 18 měsíců začínají uvědomovat, že čurají a kakají. Ale ještě přibližně rok to neumí dopředu odhadnout a chvilku vydržet. Tréninkem na nočník se to však postupně naučí. Správnou dobu na nočník dokážete odpozorovat i podle chování dítěte. Dobrý znak je, pokud se vytratí do jiného pokoje, nebo se schová, když kaká, a i to, když vám o tom přijde říct. Ani batolatům plná plenka není moc příjemná.

Správný čas na nočník se může projevovat i takto:

• děťátko zná slovíčka „kakat” a „čurat” a rozumí i jejich významu,
• stolice je pevná a pravidelná,
• po krátkém spánku se budí se suchou plenou,
• při potřebě se vytratí do druhého pokoje, nebo se schová,
• necítí se příjemně v plné pleně.

S nácvikem na nočník můžete už od 18 měsíců nebo dokonce ještě dříve. Některé maminky už s novorozeňátky praktikují například bezplenkovou metodu, díky které by se měla naučit na nočník rychleji. Pokud jste bezplenkovou metodu neřešili, nevadí. Váš prcek se od pleny odnaučí, je třeba však trpělivosti.

Bez zahanbování a trpělivě

Asi každá z nás slyšela dobře míněnou radu dětem od starších lidí: „Ale ty ještě nosíš plenu? Taková velká holčička? Ale vždyť to je hanba.“ Takové komentáře, vyhrožování, křik, schválné posazování dítěte na nočník mu však nepomohou. Právě naopak, můžete ho tím zbytečně vyděsit. Jak byste se cítili vy, kdyby vás někdo přímo zahanboval? Proč by to mělo být tedy příjemné dítěti?

Zbavování se plen je dlouhý proces. Prckovi budete dokola ukazovat, jak si na nočník sedne a slova „kakat“ a „čurat“ budou ve vaší domácnosti dlouhodobě nejpoužívanější. Navíc se budete cítit jako papoušek, který neustále opakuje: „A nechceš čurat? Pojď jdeme se vyčurat.“

Děti se nejlépe učí napodobováním

Asi jste si už všimli, že váš drobeček napodobuje všechno. Starší sourozenci by měli jít nejmenšímu příkladem. Ukažte svým dětem, že i vy používáte WC a je to úplně přirozené. Vydejte se spolu na WC a společně splachujte. Znázorňovat potřebu můžete i pomocí hraček. Panenky, medvídci a jiní plyšoví kamarádi musí přece také kakat a čurat. Děti to tak snadněji pochopí a postupně zavedou do praxe.

Jak se zbavit plen a začít chodit na nočník?

Dětští lékaři i psychologové doporučují několik zásad, které je dobré dodržet při tomto přechodu:

• Dítě začínáte učit na nočník během stabilního období. Tedy ne během cestování, stěhovaní nebo jiných mírně stresujících okolností. Vaše dítě potřebuje jistotu prostředí, které dobře zná.
• Nočník by měl být vždy po ruce a vždy ho ukládejte na to samé místo. Když se nepoužívá, můžete do něj položit panenku nebo jinou hračku, která do něj zatím čurá.
• Na nočník učte děti pomalu a postupně. Nenuťte dítě na něm sedět, když nechce nebo se ho bojí. Dejte dítěti prostor, aby ho začalo používat postupně samo. Pokud nočník nezabírá, můžete vyzkoušet toaletu s redukcí.
• Neprojevujte hněv ani zklamání z nevydařeného pokusu. Ano, je to frustrující, ale svojí ratolesti takovým chováním určitě nepomůžete.
• Podporujte svoje děti, pochvalte je, pokud se jim to podaří.
• Oblékejte svoje děti do pohodlného oblečení, které si snadno před potřebou stáhnou dolů. Například tepláky na gumičku.
• Pokud už začnete používat nočník, přestaňte s plenami. Nepoužívejte je ani jen pro jistotu. Do postýlky dejte raději nepromokavou podložku a na výlety s sebou vezměte cestovní nočník.

Dobré rady od maminek

Zuzka, maminka malé Dorotky, svoji dcerku vždy po použití nočníku chválí. „S manželem jsme se shodli na tom, že nejlepší motivace je pochvala. Když se Dorka vyčurá nebo vykaká, zatleskáme jí a zakřičíme bravo. Dokonce i naši příbuzní a přátelé se k potlesku přidají. Dorka je na sebe tak pyšná, že plný nočník ukazuje všem. No a na pleny jsme už zapomněli.“

Katka, maminka tříletého Patrika, si pomáhá zvuky i hračkami. „Malé dětičky ještě povídat pořádně neumí, proto jsme se rozhodli pro zvuky, které dokáží napodobit. Nejdříve jsme na nočník dávali Patrikova medvídka a říkali tsssssss, když jako čural. Následně jsme tssss vyslovovali vždy, když jsme se Patrika ptali, zda chce čurat. Postupně si na to zvykl a sám si prostřednictvím tssss říkal o nočník.“

Jarka svého malého Jakoubka pozorovala a hledala signály. „Znám svoje dítě a už od narození vím, jak vypadá jeho tvářička, když kaká. Začala jsem ho více sledovat, a když jsem viděla, že tvářička červená, šup tepláčky dolů a na nočník. Netrvalo dlouho, možná jen týden, než si začal o nočník říkat sám.“

Milí rodiče, máte nějaký tip, jak odnaučit děti od plen, který fungoval vám? Podělte se s námi v komentářích a pomozte ostatním rodičům, jejichž dětičky od nočníku utíkají.