Závěr školního roku je pro mnohé děti stresujícím obdobím. Závěrečné písemky, ústní zkoušení, opravování známek a očekávání rodičů mohou vyústit do probdělých a proplakaných nocí a dokonce až do útěku z domu. Jak reagovat na špatné vysvědčení dětí a co za žádných okolností nedělat, když váš školák či školačka přinese domů špatné známky?
Konec školního roku se blíží a kromě radosti z letních prázdnin přináší dětem také stres navíc. Jak rodiče zareagují na vysvědčení? Budou křičet? Dostanu trest? Mám jít vůbec domů? Každý zodpovědný a milující rodič by měl v první řadě vědět, jaké známky jeho dítě během roku dosahuje, takže šok ze špatného vysvědčení by vůbec nemusel být realitou.
Jak ale reagovat, když nemáte přehled o známkách svých dětí a vysvědčení vás nepříjemně překvapí? Nekřičet, nepoučovat, nevinit učitele, nesoustředit se pouze na negativa a nemluvit jen o známkách. Pro některé rodiče jsou takové reakce samozřejmostí, pro jiné ne. Tak si to teď pojďme rozměnit na drobné.
Je vysvědčení opravdu špatné?
Špatné vysvědčení je, řekněme si upřímně, dost subjektivní pojem. Pro žáka, který byl zvyklý na dokonalé vysvědčení v podobě jedniček, může být i dvojka naprostou katastrofou. Někdo jiný by se naopak z jedné dvojky vedle samých čtyřek radoval jako ze zlaté medaile. Pokud bychom měli situaci co nejvíce zjednodušit, nic špatného se neděje, dokud dítě domů nepřijde s oznámením, že musí kvůli špatným známkám opakovat ročník.
V ostatních případech se pokuste za vysvědčením a závěrem aktuálního školního roku udělat tlustou čáru a domluvte se s dětmi na tom, že od září začnou ve škole s čistým štítem a budou dělat vše pro to, aby se letošní scénář nezopakoval. Ale nepředbíhejme a pojďme se podívat na to, jak reagovat na vysvědčení, které nesplňuje vaše představy.
Pravidlo číslo jedna – nekřičte
Situace je už i bez povyku dost napjatá. Vy jako rodiče se cítíte frustrovaní a možná i rozzlobení a je zde dost velká pravděpodobnost, že váš školák či školačka se cítí stejně. Křik pouze zvyšuje intenzitu všech pocitů a může vyústit v útěk z domu, ke sklonům k sebepoškozování nebo způsobí, že dítě se uzavře do sebe a přestane s vámi komunikovat. Možná vám dítě lhalo o tom, jak zvládá školu, nepřiznalo se k nesplněným školním úkolům nebo jinak zamlžovalo skutečné studijní výsledky, ale křik situaci jen zhorší.
Pokud cítíte, že v daném momentě nedokážete reagovat jinak a nemůžete vést klidný rozhovor, dejte svému dítěti najevo, že o vysvědčení si popovídáte později. V nepřítomnosti dětí popřemýšlejte nad tím, co chcete dítěti sdělit a promyslete si konstruktivní odpovědi. K vysvědčení se vraťte, když budete cítit, že prvotní hněv vyprchal. Máte právo cítit všechny negativní emoce, ale to vám ještě nedává moc vylít si zlost na svých dětech.
Zdroj foto: Freepik
Nedávejte dětem přednášku
Už jste „vychladli“? Ujistěte se, že diskuse o vysvědčení neskončí jako váš monolog, ale bude opravdu oboustranným rozhovorem. Pokud spustíte lavinu výčitek a řečnických otázek, nedozvíte se nic o tom, proč jsou na vysvědčení takové známky, jaké tam jsou. Nezjistíte, jak tento problém vznikl a nedopracujete se k jeho řešení.
Zeptejte se dětí na výsledky způsobem, který nebude působit hrozivě a nebude zastrašovat. Díky tomu se většina dětí přestane bát a bude na vaše dotazy trpělivě odpovídat. Ale pokud začnete konverzaci rozzlobeným tónem a budete dětem připomínat, jak vás zklamaly a jak si ničí vlastní budoucnost, počítejte s tím, že děti přejdou do defenzivního a vzpurného režimu a celý rozhovor se promění v hádku.
Netřeba házet vinu na učitele
Jste přesvědčeni o tom, že vaše dítě je dokonalé, mělo by dostávat samé jedničky a chyba je v učitelích? Možná nemůžete být dál od omylu. Pokud sobě nebo svému dítěti dovolíte z neúspěchu obviňovat pouze učitele, přivedete děti k přesvědčení, že jejich úspěchy nebo neúspěchy v životě jsou v rukou někoho jiného. Přesvědčíte je, že nemají kontrolu nad svým životem a nenesou zodpovědnost za svá rozhodnutí.
Samozřejmě, může se stát, že špatné výsledky má na svědomí opravdu učitel. Přijde-li dítě vícekrát domů s tvrzením, že vyučující ho nemá rád, schválně mu při zkoušení dává těžké otázky a podobně, prozkoumejte situaci. Zjistěte, jaký názor na to mají spolužáci, a pokud se slova dítěte potvrdí, začněte situaci řešit s vyučujícím a ředitelem. Možná je za tím povaha vašeho dítěte, které se ve škole nudí, možná učiteli často oponuje a podobně. Nečekejte, že takový problém se vyřeší sám od sebe a hledejte jeho příčinu a následné řešení.
Nezaměřujte se pouze na negativa
Je pravděpodobné, že vysvědčení vašeho dítěte obsahuje také nějaké dobré informace. A na ty se při společném hodnocení školního roku zaměřte. Najděte něco pozitivního, o čem si můžete popovídat, aby vaše dítě nemělo pocit, že vidíte jen to, co nedokázalo. Pochvalte ho za výborné známky z chování, tělesné či výtvarné výchovy a vyzvedněte i nízký počet zameškaných hodin. Z vašeho syna či dcery možná nebude vysokoškolský profesor matematiky, ale může dosahovat vynikajících výsledků v oblasti sportu a jednoho dne bude reprezentovat zemi na olympiádě.
Pokud vám horší známky vašich dětí nedají spát, promluvte si na začátku příštího roku s učiteli a zeptejte se, co je třeba v přístupu ke studiu změnit. Jak může vaše dítě zlepšit své výsledky? Čím můžete vy jako rodič přispět? Existují nějaké konkrétní návrhy na zlepšení, které budou šité na míru vašemu dítěti? Jak jsme již několikrát zmiňovali, řešení určitě existuje, je třeba jej pouze nalézt a aplikovat.
Nemluvte pouze o známkách
Samozřejmě, že na známkách záleží. Nejsou však trvalými ukazateli charakteru dítěte a už vůbec neurčují jeho osud. Když se s dětmi pustíte do diskuse o škole, nesoustřeďte se pouze na známky, ale zajímejte se i o jiné věci. Jaké má váš školák pracovní návyky? Jak vypadá jeho školní rutina? Netráví příliš mnoho času na sociálních sítích, které ho odpoutávají od učení? Pohybuje se v dobré partii kamarádů a spolužáků?
Důležité je děti motivovat a fakt, že od nich budete očekávat pouze výborné známky, není zrovna nejlepší motivací. Mluvte o dlouhodobých cílech a snech a navigujte děti správným směrem k jejich dosažení. Najděte hravý způsob učení, který děti nebudou vnímat jako nudné nasávání informací. Dívejte se spolu na dokumenty nebo edukační videa na youtube. Způsob výuky ve škole je pro vaše dítě možná nezajímavý a potřebuje poněkud jiný přístup. Věnujte se svým dětem a nečekejte, že dobré výsledky budou domů přinášet bez vaší pomoci.
Špatné vysvědčení není konec světa
Je zažito, že děti dostávají odměny pouze za dobré vysvědčení. Pokuste se doma zavést novou tradici a odměňte děti za celoroční úsilí, a to bez ohledu na to, jaké známky přinesly domů. Potěšit je můžete společným obědem v restauraci, který zakončíte sladkým dezertem, ale určitě je potěší i nová hračka či rodinný výlet.
Uvědomte si, že špatné vysvědčení není konec světa a při myšlence na studijní výsledky vašich dětí se vraťte vzpomínkami v čase do svých školních let. Pokud jste domů také nosili špatné známky, neočekávejte od svých školáků pouze jedničky. Pokud jste naopak ve škole excelovali, zřejmě víte, kolik úsilí vás to stálo.
Dejte si s dětmi závazek, že v příštím školním roce se budete učit spolu, aby pro vás známky nebyly opět nepříjemným překvapením a nezapomeňte si nastavit realistická očekávání. Ne každé dítě je génius a zároveň platí, že ne každý génius nosí domů jen výborné známky.