6 min. Narození děťátka je krásná věc, která přináší oběma rodičům nekonečnou radost a abychom byli realističtí, i trošku starostí. Narození však předchází porod a zřejmě mnohé maminky se shodnou v tom, že ten až tak krásný není. Měl by být otec svědkem toho, jak jeho partnerka přivádí na svět nový život, nebo by měl raději počkat pěkně v čekárně?
Zatímco ve Spojených státech je přítomnost tatínka u porodu zcela běžná, u nás to není až takovým zvykem. Názory mužů, žen i lékařů na tuto otázku jsou různé, jisté je jen to, že u nás si za přítomnost partnera při porodu nemusíte připlácet. Co je však pravdy na tom, že porod za přítomnosti tatínka může změnit vztah mezi čerstvými rodiči nejen k lepšímu, ale i k horšímu? Patří vůbec otec na porodní sál?
Spolu až do konce
To, zda se partner ocitne přímo u porodu, je jen a jen na rozhodnutí partnerů. Ti by si však měli předem velmi dobře zvážit, co je oba čeká a přestože budoucí maminka nemá na výběr a porodit musí, tatínek může svobodně říci ne. Jsou však ženy, které na přítomnosti partnera při porodu trvají – jednoduše si nedovedou představit, že s nimi v tak významné a emotivní chvíli nebude. Potřebují mít u sebe někoho, koho budou držet za ruku a kdo je bude v bolestech uklidňovat a povzbuzovat dále. Dalším z důvodů, proč chtějí ženy otce u porodu, je fakt, že pokud byl při zplození miminka, tedy při té zábavnější části, měl by být i při jeho narození.
Na druhé straně však stojí maminky, které o přítomnosti otce na porodním sále nechtějí ani slyšet. Většinou jde o druhorodičky, které již mají jeden porod za sebou a přesně vědí, jak probíhá. Svíjejí se v bolestech, křičí, dokonce nadávají, jsou zpocené, bezmocné a vyčerpané. Nevypadají velmi lákavě a mají strach z toho, že je partner uvidí v takovém stavu a jeho postoj k ženě, kterou miluje, se změní. Porod může být sice krásným zážitkem, ale umí být také syrový, plný krve a sem-tam i stolice, jíž rodící žena neumí zabránit.
Úloha tatínka při porodu
Ještě před tím, než se tatínek rozhodne vstoupit na porodní sál, by měl zvážit všechna pro a proti. Je hezké, že chce být ženě, která mu porodí miminko oporou, ale ne vždy to vyjde podle představ a v konečném důsledku je spíše přítěží. I ty nejsilnější povahy někdy odrovná všudypřítomná krev, pohled na unavenou partnerku a nakonec i na miminko, které ještě není umyté. Vrcholem všeho může být dodatečné vytlačení placenty, na které muži často nejsou připraveni. Pokud je navíc partner v centru dění a na porod se dívá ze všech úhlů, může to mít dopad na sexuální život partnerů. Vagína totiž během porodu vypadá jinak než během sexu a chvíli může trvat, než muž tento obraz dostane z hlavy. Proto je vhodné zvážit, že partner bude ženě oporou pouze během první, resp. druhé doby porodní a vrátí se k ní, až bude po všem.
Samotnému „tlačení“ mohou předcházet dlouhé hodiny kontrakcí, na co by měl být předem partner připraven. Pokud se rozhodne zůstat u partnerky i během třetí doby porodní, je více než jisté, že oba absolvovali předporodní přípravu a vědí, co je čeká. Nejdůležitější ze všeho je nepřekážet, i proto otcové většinou stojí u hlavy partnerky, resp. za ní, hladí ji, zklidňují a slovně povzbuzují. Muži by však měli vědět jednu věc – mnozí porodníci a sestřičky se shodují v tom, že slova rodící ženy si muž nemá brát osobně.
Během porodu totiž dochází k neuvěřitelnému výkyvu hormonů, k čemuž se přidává i nekonečná bolest. Porodním sálem mohou zaznít nadávky na účet partnera, a to zejména v případě nevhodných poznámek z jeho strany. Muž by si během porodu nikdy neměl stěžovat na to, že je unavený, že to trvá dlouho a už vůbec by ze svých úst neměl vypustit slova jako nechutné, odporné či fuj. Zkrátka, pokud víte, že váš partner na něco takového nemá „koule“, k porodu ho nevolejte jen proto, že ho tam prostě chcete.
Jasné ne odborníka
Jasný názor na přítomnost otce u porodu má francouzský porodník a specialista Michel Odent. Podle jeho slov přítomnost otce u porodu samotný porod pouze prodlužuje, čímž se stává pro maminku více bolestivým a zároveň jeho přítomnost pouze ztěžuje práci porodníkovi a sestřičkám na porodním sále. To však nejsou jediné důvody, proč tento světoznámý porodník zaujal vůči přítomnosti otce u porodu takové negativní stanovisko. Partner najednou vidí ženu v úplně jiném světle, než v jakém ji viděl dosud, což ho může nechtěně opravdu poznačit. Během své více než 50leté praxe se Odent setkal s tím, že muž po porodu od ženy odešel a už se nikdy nevrátil, ale byl i svědkem toho, že partner začal po zážitku z porodního sálu trpět psychickými problémy.
Porod je pro něj čistě ženská záležitost a tak to bylo už v dobách domácích porodů. Muž byl sice přítomen v domě, ale většinou pouze ohříval vodu, nosil čisté ručníky nebo se staral o děti – nikdy nebyl přímo při porodu. Tento trend se začal rozmáhat až v sedmdesátých letech a k nám postupně pronikl ze Západu. Důvodem může být podle doktora Odenta fakt, že porody se přesunuly z domova do nemocnic, ale zároveň se zmenšily mnohočetné rodiny, jejichž členové kdysi bývaly v jednom domě nebo v bezprostřední blízkosti. Otec děťátka byl tedy ve většině případů jediná opora z rodiny, která mohla při ženě během porodu stát. Dnes mají tatínkové na výběr, ale měli by přesně vědět, jaký je během porodu jejich úkol.
Přítomnost tatínka při porodu by měli pečlivě zvážit oba partneři, ale nejdůležitější ze všeho je nenutit ho do něčeho, na co se vůbec necítí. Porod sice může být krásným zážitkem, ale někdy je ještě hezčí, když zůstane zahalen rouškou tajemství. A jaký je váš názor na přítomnost tatínka u porodu?
