4 min. Žena čeká 9 měsíců, než uvidí své miminko na vlastní oči a bude ho poprvé držet v náručí. Rodičovství však není pouze o radostech, ale i o starostech, a právě ty mnohé maminky překvapí tak, jak to nečekali. Jak si poradit s prvním stresem po porodu?
Stres, a dokonce až strach a úzkost, překvapí nejen maminky v premiéře, ale také ty, které už doma mají malého prcka. Těhotenství a mateřství s sebou přináší změny, proto je jistá hladina stresu přirozená. Právě mateřský instinkt dělá z žen dobré matky, které nenechají miminko na přebalovacím pultu bez dozoru. Hranice mezi normálním a chorobným strachem je však velmi tenká a pokud úzkost pociťuje žena už během těhotenství, měla by se mít na pozoru.
Od stresu k depresi
Od přirozeného mateřského stresu je už jen krůček k poporodní depresi. Prvním znakem je právě úzkostný pocit v těhotenství, osobní a rodinná anamnéza stojí až na druhém místě. Své také způsobují hormony. Po porodu klesá hladina estrogenu a progesteronu a během kojení zase ubývá oxytocin a prolaktin. Každý organismus na tuto změnu hormonů zareaguje jinak a zároveň i v jiném období. Zatímco při prvním dítěti matka nepociťuje žádný výraznější stres, při tom druhém to může být úplně jinak. Pokud k tomu přidáte nedostatek spánku, izolaci od vnějšího světa a novou roli matky, bouře je blízko.
Dokonalost se nevyplácí
Prvním krokem k nápravě tohoto stavu je upřímné přiznání, že něco není v pořádku. Každá žena chce být perfektní matkou a stačí jen malý krok vedle k tomu, aby se všechny ideály rozpadly. To nejhorší, co může žena udělat, je mlčet o tom. Pokud se vás lékař na nejbližší prohlídce s miminkem zeptá, zda je vše v pořádku, řekněte mu pravdu.
Je samozřejmé, že každá maminka chce být dokonalá a selhání ji od toho oddělují, ale snadněji se napravuje malé selhání, jak to velké. Nebojte se o stresu či strachu z rodičovství mluvit před ostatními, dáváte tím najevo i svou odvahu. Zároveň se se svými obavami podělíte, díky čemuž z vás trochu stresu opadne.
Nenápadná diagnóza
Trpět potichu se nevyplatí, protože tím ohrožujete nejen sebe, ale i děťátko a partnera. Ten často ani netuší, čím si jeho žena prochází, protože únavu či smutek může připisovat běžnému vyčerpání z péče o miminko a domácnost. Mlčet se v tomto případě opravdu nevyplácí.
Strach, stres a úzkost z rodičovství mohou mít dalekosáhlé následky, které je třeba podchytit v prvotním stádiu. Později se totiž může stát, že maminka ze strachu odmítne vzít miminko na ruce nebo se k němu dokonce bude bát přiblížit. Pak nastává pocit neschopnosti, který vede k jinému pocitu - že tatínkovi a miminku je lépe bez matky.
Krok za krokem
Stres vedoucí k poporodní depresi a také samotná deprese se dá léčit. Prvním krokem je přiznat si, že něco není v pořádku a začít hledat řešení:
- Objednejte se k lékaři. Zajděte za obvodním lékařem, který vás pošle za psychologem nebo psychiatrem. Pokud se návštěvy bojíte, nemusíte ji absolvovat sama. Bez obav si s sebou vezměte partnera, někoho blízkého nebo dokonce dulu.
- Mluvte o svých pocitech. Nebojte se otevřeně říct, že máte tak velký strach, kvůli kterému bdíte celou noc nebo se děťátka dotýkáte pouze s obrovským strachem. Pokud lékař řekne, že to není nic neobvyklého, obraťte se raději na jiného.
- Dodržujte léčbu. Když jste už absolvovali sezení u lékaře a odešli jste s receptem, léčbu dodržujte a nic nevynechávejte. Většina léků je bezpečná i během kojení. Dalším způsobem léčby je psychoterapie.
- Nejste v tom sama. Nejdůležitějším bodem je pochopit, že s takovou diagnózou není žádná žena sama. Rodina nebo známí často nepostačí, protože nevědí, čím si matka prochází. Zkuste hledat na různých internetových fórech a určitě najdete maminky, který si tímto problémem prošly také.
Mnoha maminkám postačí vědět fakt, že jejich stav má pojmenování, že se nezbláznili a nejsou v tom samy. Maminkovský stres i poporodní deprese se dají úspěšně léčit, není to permanentní stav, který už bude žena pociťovat navěky. Po léčbě se z ní opět stane ta milující matka plná radosti, která selhání bere jako nové výzvy.
