Dostalo se vaše děťátko do věku, kdy začínáte uvažovat nad prvními příkrmy? Poradíme vám, kdy s nimi začít, která jídla jsou na to jako stvořená a také co dělat v případě, že miminko tento přechod od mateřského mléka k jiné stravě tvrdohlavě odmítá.
Tak jako dospělý člověk, i děti mají rozdílné chutě, na což mnozí rodiče přijdou už při prvních příkrmech. Jak zvládnout toto období bez jídla na stropě či ve vlasech a úspěšně zavést příkrmy do jídelníčku vašeho děťátka? Čtěte dál a dozvíte se, kdy začít dětem podávat rozmixovanou zeleninku, a co dělat v případě, že vašemu drobečkovi takové příkrmy nechutnají.
První rok života, tři období
Ještě předtím, než se bezhlavě pustíte do přikrmování, byste měli vědět, že výživa děťátka se v prvním roce jeho života rozděluje na tři období, přičemž každé z nich trvá přibližně 4-6 měsíců a mohou se prolínat. První období je výhradně mléčné, to znamená, že miminko během něj přijímá pouze mateřské mléko nebo jeho náhradu. U dětí, které jsou pouze kojené, toto období trvá půl roku a nejsou nutné žádné jiné příkrmy. Všechny potřebné živiny miminka získávají z mateřského mléka. U dětí, které jsou během mléčného období krmeny umělou výživou, toto období trvá méně, tedy 4 až 5 měsíců.
Druhým obdobím je přechodné období, během kterého kojené děti postupně začínají přijímat i první příkrmy. V praxi to znamená, že půlroční miminko je nadále kojeno, ale na to, aby se správně vyvíjelo, už potřebuje přijímat i jinou stravu obohacenou o živiny, které z mateřského mléka nezíská. Miminko můžete bez obav kojit i následující rok či dva, a pokud se po snědení kašičky dožaduje i prsu, netřeba mu tuto potřebu odpírat. Pokud je vaše miminko již od narození na umělé výživě nahrazující mateřské mléko, s prvním příkrmem začněte ve čtvrtém, resp. pátém měsíci a druhý příkrm zařaďte do stravy o měsíc později, tedy v pátém nebo šestém měsíci. Třetí období se vymezuje posledními třemi až čtyřmi měsíci prvního roku a v praxi znamená postupný přechod na stravu dospělých upravenou pro miminka.
Pokud si i přes takové rozdělení nejste jisti, kdy s příkrmy začít, všímejte si vývinu děťátka, který vám napoví. Příkrmy se totiž podávají zásadně lžičkou, takže děťátko musí v době prvního příkrmu umět sedět s oporou, má mít dobře vyvinuté svalstvo jazyka a úst, díky čemuž dokáže sousto v ústech posouvat a je schopno polykat stravu, která není výhradně tekutá jako mateřské mléko. Signálem na to, že je nejvyšší čas zařadit do jídelníčku i příkrmy, je fakt, že děťátko vypije více než litr mléka, ať už mateřského nebo umělého.
Nejprve zeleninka, pak masíčko
Nyní, když už víte, kdy podat miminku první příkrm, je důležité vědět i to, jaký by měl být. První příkrm by měl být výhradně zeleninový, do kterého za pár dní přidáte i masíčko. Začíná se však jednou složkou, a to právě zeleninou – mrkvičkou, petrželí, kedlubnou, brokolicí, dýní či cuketou. Jako úplně první příkrm se doporučuje právě mrkev, která je sladká a nepředstavuje tak pro kojené dítě velký skok v chuti. Mateřské mléko je totiž sladké, a také to je hlavní důvod, proč děti odmítají první příkrmy. Během prvních tří až čtyř dnů podávejte děťátku cca 1–2 čajové lžičky řídkého propasírovaného příkrmu, který bude sestávat pouze z jednoho druhu zeleniny uvařeného ve vodě. Díky tomu zjistíte, zda miminko snáší každou zeleninku a zda není na některou alergické. Nesnášenlivost se může projevit různě, například průjmem či zácpou, ale i vyrážkou a bolestmi bříška.
Po pár dnech můžete k jedné složce přidat i druhou zeleninu a až na 7.-8. den i masíčko, přičemž se doporučuje výhradně bílé, tedy kuřecí nebo krůtí. Dávejte si pozor na to, abyste doma připravované kašičky nezahusťovali jíškou - vždy raději přidejte bramboru, která nahradí jakékoliv zahušťovadlo. Během prvního roku života se také vyhněte soli, ale do kašiček přidávejte cca 2 čajové lžičky rostlinného oleje, který příkrmu dodá potřebné polynenasycené mastné kyseliny. Z malé dávky příkrmu můžete postupně přejít na větší, přibližně 150 až 200 gramové, které nahradí jednu porci mléka, ať už mateřského nebo umělého.
Příkrmy se rozdělují na první a druhý příkrm. Po prvním, zeleninovo-masovém, přichází na řadu ovocný nebo ovocno-zeleninový kašovitý příkrm. Jako první se doporučuje jablečný příkrm, později, po třech až čtyřech dnech, přidejte k jablíčku banán a nakonec mrkev. Dávkování je stejné jako u prvním kašovitého příkrmu – začínáte s jednou čajovou lžičkou a skončíte při 150-200 gramové dávce, která nahradí jednu porci mateřského mléka. Tak jako zeleninové příkrmy nesolíme, tak ani tyto ovocné netřeba sladit – miminko si tak zvykne na pravou chuť ovoce a zeleniny.
První příkrmy a imunologické okno
Zajímá vás i „zákulisí“ prvních příkrmů a zejména to, proč se mají zavádět právě v tomto období a proč se skládají právě z těchto potravin? Odpovědí na tyto otázky je tzv. imunologické okno známé i pod pojmem orální tolerance. Právě v období mezi 17. až 24. týdnem po narození, tedy v době od čtvrtého do šestého měsíce organismus nereaguje alergicky a na jídlo podané v těchto týdnech si nevytvoří alergickou reakci. Děťátko si v tomto období vytvoří lepší imunitu organismu a rovněž se sníží riziko vzniku alergií v pozdějším věku. Pokud byste děťátku podali první příkrm příliš brzy, nebo naopak příliš pozdě, toto riziko byste zvýšili, protože byste „obešli“ imunologické okno.
Mnohé maminky si myslí, že zavádění příkrmů automaticky znamená odstavení od kojení, což však není pravda. To, že v tomto období začnete s příkrmy, neznamená, že máte děťátko přestat kojit. Stejně fakt, že se rozhodnete děťátko kojit dlouhodobě, například dva či tři roky nebo déle, neznamená, že nemáte příkrmy zavést v 6. měsíci, ale až po ukončení kojení. Příkrmy je ideální zavést během plného kojení, abyste do stravy děťátka nemusela přidávat jiné než mateřské mléko, to si nechte na pozdější dobu. Během tohoto imunologického okna by děťátko mělo ochutnat lokální zeleninu a ovoce, ale také lepek, například bezvaječné těstoviny v polévce nebo kousek pečiva. Vyhněte se však exotickému ovoci a zelenině, to si podobně jako mléko také nechte na později.
Když příkrmy nechutnají...
... ve většině případů zabírá pouze jedno – trpělivost. Je zcela přirozené, že děti přechod na jinou stravu nepřijmou s nadšením a vy budete kašičku sbírat po celé kuchyni. V tom případě se opravdu vyzbrojte trpělivostí a v první řadě se nevzdávejte a příkrmy opakovaně podávejte. Zapomeňte na jakékoliv náhradní řešení a nesnažte se dětem vyhovět solí, cukrem či jinými kořením, kterými byste jídlo ochutili. Pokud vaše miminko dlouhodobě odmítá mrkev, vyměňte ji za jiný druh zeleniny a podobně to udělejte i s ovocem. Chyba může být někdy v takové banalitě, jakou je lžička na krmení. Zkuste klasickou kovovou lžičku, která je studená, vyměnit za silikonovou, ideálně takovou, která je speciálně určena pro miminka. Kromě toho, že usnadňuje krmení, podporuje i správný růst zoubků a vývin čelisti a díky měkkému materiálu nehrozí žádné zranění.
Zdá se, že zavádění prvních příkrmů je celá věda, kterou se musí rodiče naučit za chodu. Není to pouze o rozmixování zeleninky, ale i o správném načasování a vhodném výběru potravin, které zásluhou nespokojeného miminka neskončí na stěnách.