1. Hračky
  2. Blog

Čas na první příkrmy: Jak začínají s tuhou stravou rodiče po celém světě?

  Kategorie: První roky dítěte, Vaříme pro děti, Zdraví dítěte,
7 min.
27. zář'24

Zavádění tuhé stravy do jídelníčku miminka umí rodiče pořádně potrápit, zvláště pokud to dělají poprvé. Co je správné a co ne? Jakým jídlem začít? Je třeba poslouchat rady prarodičů nebo se inspirovat moderními maminkami? Při zavádění prvních příkrmů neexistuje jediná správná cesta a miminka po celém světě jsou toho důkazem.

Nejprve mrkvička, potom brambůrek a jablíčko, později trochu masíčka… takhle nějak vypadají první příkrmy v naší kultuře a vybočení z tohoto trendu se zvykne ve společnosti trestat minimálně ošklivým pohledem. Chcete začít s tuhou stravou u vašich dětí trochu jinak, než to bývalo zvykem?

Inspiraci najdete v různých koutech světa, ale už na úvod je třeba říci, že názory na první příkrmy se liší nejen v jednotlivých zemích, ale také v rámci jedné země. A připravte se na překvapení v podobě různých tradic a ceremoniálů, které zavádění prvních příkrmů provázejí.

Severní Makedonie a Kosovo

Hned první země v našem seznamu vás nejen překvapí, ale také šokuje. Až 68 % kojenců v těchto středoevropských zemích prý pije kravské mléko ještě před dovršením šesti měsíců, a to dokonce na denní bázi. Obecně tam děti kojí velmi krátce a první příkrmy zavádějí již ve dvou měsících po narození, s čímž se zřejmě nesetkáte v žádné jiné kultuře. Od kojení děti odstavují sušenkami, přičemž tyto jsou nutričně nedostatečné a děti z nich nedokážou načerpat dostatek vitamínů a minerálů pro správný vývin.

Šokujícím faktem je, že odstavování od kojení právě sušenkami a kravským mlékem podporují také lékaři a zdravotní sestry v nemocnicích. Ať už přímo nebo nepřímo, pokud se děťátko ze Severní Makedonie nebo Kosova ocitne v nemocnici, právě takový jídelníček ho čeká, a to i v případě, že do oslavy šesti měsíců má pořádně daleko. Samozřejmě i zde dětem nabízejí ovoce a zeleninu, ale na talíři ji najde pouze 43 % dětí ve věku od 6 do 18 měsíců. Důvodem jsou podle místních maminek vysoké náklady.

Japonsko

Výrazně odlišný přístup při zavádění tuhé stravy mají v zemi vycházejícího slunce. V Japonsku dodržují tradici s názvem okuizome. Když děťátko dovrší 100. den, dostane porci čerstvě připraveného pokrmu sestávajícího z grilované ryby, červené rýže, mušlové polévky, dušené přílohy a zeleniny či ryby ochucené octem. Tato tradice má řadu variací, některé rodiny tento velký den dokonce slaví v restauraci a součástí je i dresscode.

Toto první tuhé jídlo se servíruje na speciálním červeném nádobí, přičemž barva má odhánět zlé duchy. Hůlky na krmení jsou také vyrobeny ze speciálního dřeva pocházejícího ze svatého stromu a na servírovacím podnosu nechybí ani hagatameishi – malý kámen, který má děťátku přinést zuby pevné jako kámen.

Spojené státy americké

V USA se zavádění prvních příkrmů řídí jistými „normami“. Americká pediatrická akademie například navrhuje maminkám, aby své děti kojily minimálně šest měsíců, pokud je to možné. Při seznamování dětí s tuhou stravou však neexistuje žádné doporučené pořadí a je v podstatě na amerických rodičích, aby sami uznali, co je pro jejich dítě vhodné. Většina rodičů dětem představí tuhou stravu prostřednictvím rýžových cereálií, nad čím však odborníci kroutí hlavou. Raději rodiče vybízejí k tomu, aby dětem nabídli různé obiloviny, například oves, ječmen nebo vícezrnné pokrmy.

Prvé príkrmy a Beaba

Indie

Od indických matek se očekává, že své děti budou kojit do šesti měsíců a teprve potom začínají s přikrmováním. Prvním jídlem je v této zemi rýže, čočkový dahl a zelenina. Dlouhověkou tradici v Indii dodržují zejména hinduisté. Během ceremoniálu, který se nazývá annaprashan, je dítě oblečeno v elegantním a luxusním oblečení. Přítomný je kněz, který dítě požehná a po požehnání následuje první sousto tuhé stravy (obvykle je to rýžový nákyp). Po ochutnání prvního jídla si dítě z podnosu vybere symbolický předmět, který mu přinese štěstí na cestě životem.

Francie

Francouzi jsou velcí gurmáni a do tajemství své vybrané kuchyně zapojují i děti, a to už v útlém věku. Méně než čtvrtina francouzských matek kojí své děti po 6. měsíci života, takže s pevnou stravou jako jediným zdrojem potravy začínají relativně brzy. Mezi první potraviny, které dětem francouzští rodiče představí, patří pórková polévka, špenát, řepa a čekanka.

Francouzští labužníci vystavují své děti již velmi brzy široké paletě chutí a textur a od začátku jim vaří to, co i sobě. Od francouzských dětí se očekává, že budou jíst totéž, jako rodiče, i když zpočátku ve formě kašiček. Výsledkem tohoto typu stravování je výrazně nižší míra alergií, jelikož děti jsou již odmalička vystavovány nejrůznějším alergenům, na které si organismus zvykne.

Prvé príkrmy a deti

Bangladéš

Vzpomínáte si ještě na délku kojení v Makedonii? Inu, v Bangladéši není zvykem kojit děti pouhé dva měsíce, ale dva roky. Statistiky hovoří o tom, že v této zemi 30 % dětí ve věku 6–9 měsíců ještě neochutnalo tuhou či polotuhou stravu. V průměru však v této asijské zemi začínají s příkrmy v období šesti měsíců a, jak jinak, nechybí malá oslava. V některých bangladéšských oblastech první příkrm tvoří 6 zrnek rýže, které symbolizují šest měsíců na tomto světě. První jídlo dětí v Bangladéši se nazývá khichuri a je to rýže vařená s čočkou.

Nigérie

Z Asie se přesuneme do Afriky, konkrétně do Nigérie, kde věří, že děti by před zavedením příkrmů měly umět samostatně chodit. Většina kojenců však začíná s papáním tuhé stravy v období 3–4 měsíců, takže chůze bude muset přijít až poté. V Nigérii je prvním jídlem dětí nejčastěji akamu, kaše z kukuřice, prosa a čiroku. Později se k této směsi přidává zelenina bohatá na škrob a omáčky ze surovin bohatých na bílkoviny, tedy zejména rybí a fazolové. V rodinách, ve kterých dbají na „tradici“ prvního kroku před prvním příkrmem, dětem kromě mateřského mléka podávají čaj.

Mongolsko

Další zemí, ve které matky kojí co nejdéle, je Mongolsko. Podle statistik je kojeno více než 50 % dětí do dvou let a kojení je zde tak běžné, že matky krmí své děti na veřejnosti, aniž by se zahalovaly. Mongolové nejsou velkými fanoušky různých kašiček a místo pyré dětem podávají menší porce toho, co jí zbytek rodiny. Pokud vás nebaví dvojité vaření, můžete se inspirovat právě Mongolskem.

Írán

Země Blízkého východu, které vyznávají muslimské náboženství, považují za povinnost matky kojit co nejdéle. Kojenecká výživa je dokonce dostupná pouze na lékařský předpis, takže až 57 % dětí je kojeno i po oslavení prvního roku. Také v Íránu mají tradici, kterou dodržují před prvním krmením pevnou stravou. Horní patro v ústech děťátka potírají rozmačkanou datlí, a to proto, aby dítě vstoupilo do sladkého světa. Pokud se stane, že rodina nesežene datle, může místo toho použít cokoli sladkého.

Tak co říkáte? Inspirujete se některou světovou kuchyní a spojíte zavádění prvních příkrmů s novou tradicí? Ať už se rozhodnete jakkoli, naši kuchyňští pomocníci Beaba vám při vaření podají pomocnou ruku a i díky nim budou bříška vašich mrňousků plná a spokojená.