7 min. Ráno pohádka na tabletu, u oběda hra na mobilu, večer pár videí z TikToku či Instagramu a mezitím téměř nekonečné a často nesmyslné scrollování na sociálních sítích. Namísto přečtení pohádky, hraní společenských her a skutečných rozhovorů mezi dětmi a rodiči se kvůli rozmachu sociálních sítí z dětí paradoxně stávají nespolečenští lidé. Jak to změnit a vychovat z dětí sociálně inteligentní bytosti?
Závislost na internetu a sociálních sítí je skutečná a ani zdaleka se netýká pouze dospělých. Stále více postihuje i teenagery, a dokonce malé děti, které ještě neumí a nemohou ovlivnit přítomnost mobilů a počítačů ve svém životě. Neustále zaneprázdnění rodiče jsou po příchodu z práce unavení, proto se často uchylují k pohádkám na tabletu a dětem dovolí každé rozptýlení na sociálních sítích, jen aby si trochu odpočinuli.
Plnohodnotný čas strávený s dětmi jde stranou a ty v důsledku takových rodičovských rozhodnutí někdy umí používat telefon dříve než nočník. Kontrolka zdravého rozumu však bliká a upozorňuje, že taková výchova dříve či později přinese následky.
Budování sociální inteligence
Sociální inteligence se začíná budovat již v útlém dětství, v tzv. předlingvistickém období miminka, tedy ještě předtím, než vysloví svá první slova. Hned po narození začínají miminka vnímat svět kolem sebe a každým dnem tento pozorovací talent zdokonalují. Všímají si mimiky a gest rodičů a lidí, kteří je dennodenně obklopují, vnímají tóny jejich hlasů. Umí dokonce odlišit dobré lidi od špatných a v 18. měsících dokážou plnohodnotně komunikovat s okolím. A právě od tohoto období můžeme mluvit o skutečné sociální inteligenci.
Na děti se nalepí vše, co jako rodič uděláte a později se to zřejmě projeví v jeho vlastním chování a jednání. Podsouváte už půlročnímu děťátku den co den tablet s pohádkou, abyste měli klid na přípravu oběda? Nedivte se proto, když u stolu v pozdějším věku upřednostní sledování oblíbené pohádky před rozhovorem s vámi. Sociální inteligence začne pokulhávat právě při objevení sociálních sítí a online světa, který může být zdánlivě větší a zajímavější.
Online vs. offline svět
Sociální inteligence se v posledních letech pojí zejména se sociálními sítěmi a online, tedy internetovým, světem. Ten je na první pohled zdánlivě bezpečný, protože děti jsou ukryty mezi čtyřmi stěnami, kde jim nic nehrozí. V klidu se odmalička dívají pohádky, hrají hry, později komunikují se spolužáky, kamarády, navazují nová přátelství… To, co jim však nedělá problém ve virtuálním světě, může způsobovat potíže při osobním kontaktu.
Problém reagovat na skutečné lidské emoce a projevy a neschopnost vyjadřovat se na veřejnosti je jen zlomek z toho, co může děti odchované na sociálních sítích postihnout. K tomu všemu přispívá nezájem rodičů o své vlastní děti. Právě proto je důležité už odmalička ukazovat dětem skutečný svět, ten offline, poukazovat na jeho výhody a co nejvíce času trávit v reálné společnosti kamarádů a rodiny.
Sociální inteligence se nebuduje na sociálních sítích
Není sociální jako sociální. Na sociálních sítích si děti sice procvičují sociální dovednosti, ale ne takové, které využijí v konverzaci tváří v tvář a ve skutečném světě. I výzkum na Londýnské univerzitě ukázal, že děti ve věku 12-17 let při navazování nových kamarádství pociťují dokonce až úzkost a cítí se nepříjemně. Respondenti sice tvrdí, že s kamarády jsou díky sociálním sítím v kontaktu častěji, ale konverzace nejsou plnohodnotné.
Výsledek tohoto výzkumu jasně ukazuje, že děti nepotřebují sociální sítě, ale sociální dovednosti. Důsledkem množství času stráveného na Facebooku, Instagramu či TikToku je nedostatečně rozvinutá sociální inteligence, díky které si v restauraci umíme objednat jídlo nebo vrátit to, co nám nechutná, zvládneme pracovní pohovor, řekneme ne bez pocitu viny a umíme pomoci člověku, který se před námi rozpláče.
Kořeny hledejte v rodině
Je vám problém nadměrného využívání sociálních sítí u dětí povědomý? Jeho kořeny hledejte jinde, ne u dětí. Psychoterapeut Edward WengLok Chan z Malajsijské asociace psychoterapie upozorňuje, že kořeny problému se nacházejí v nedostatečné komunikaci v rodině. Dítě si tak hledá jiné formy komunikace a „zaparkuje“ na sociálních sítích. Jsou sice v kontaktu s vrstevníky, ale tato komunikace má výrazné mezery. Děti nemusí odpovídat hned, mohou si odpověď promyslet nebo dokonce celou konverzaci ignorovat. Chybí jim schopnost dekódovat mimiku a gesta, neumí reagovat na emoce a stávají se z nich nespolečenští lidé, kteří se ve společnosti uchylují do bezpečí a berou do ruky telefon.
U dětí se vytrácí schopnost pohotové reakce, kterou si tříbí právě v osobní komunikaci. Při odmítnutí se stáhnou, urazí, dokonce rozpláčou, protože nejsou zvyklí na to, že jim někdo něco odepře z očí do očí. Rozvíjením sociální inteligence umíme lépe komunikovat s lidmi, umíme se vcítit do jejich aktuální nálady, rychleji řešíme problémy a na lidské jednání se učíme reagovat i jinak než pouhým ignorováním zprávy, vymazáním komentáře, zablokováním někoho a ústupem. Kvalita vztahů, které udržujeme, ovlivňuje také naše fyzické a psychické zdraví. A právě psychické problémy, které se u mladých vyskytují stále častěji, úzce souvisí i s časem stráveným na sociálních sítích.
Jak podpořit sociální inteligenci?
Děti jsou už odmalička vnímavé osobnosti, které fungují jako houba a nasávají vše, co se kolem nich děje. Existuje mnoho způsobů, jak podporovat sociální inteligenci dětí v podstatě již od narození:
- Mluvte s nimi už od narození i přesto, že vám nebudou ještě několik měsíců odpovídat. Popisujte vše, co děláte, ukazujte na vše, co vidíte a reagujte na všechny zvuky, které děti vydávají už jako miminka. I na první pohled nesmyslné blábolení a žvatlání je způsob komunikace. Děti už od narození sledují vaši mimiku a gesta, která nikdy nenahradí sledování postaviček v televizi.
- Buďte reálným vzorem a ukazujte dětem nejen své úspěchy, ale také uklouznutí a chyby. Ať vědí, že selhání jsou součástí života a je v pořádku, pokud se jim občas něco nepovede. Je důležité naučit se zvládat výhry, ale také prohry, postavit se jim čelem, vždy se otřást a jít dál. Díky tomu z vašich dětí vyrostou nejen silné, ale také empatické osobnosti.
- Neignorujte pocity dětí, ale ani ty své. Sociální inteligence jde ruku v ruce s tou emocionální a obě se mohou děti naučit. Všímejte si nálad vašich dětí a povídejte si o jejich pocitech, i kdybyste je měli tahat jako z chlupaté deky. Sdílejte spolu ty nepříjemné, ale také krásné pocity radosti, štěstí, úspěchu a lásky. Vůbec to neznamená, že vaše děti budou v dospělosti přecitlivělé.
- Zapomeňte na tresty a odměny. Zákaz mobilu po špatné známce ve škole? Superdrahé tenisky za jedničku z písemky? Metoda trestu a odměny se vám může vymstít, protože často vede ke lži a odcizení se. Může mít za následek zastírání skutečných pocitů a hledání útěchy právě na sociálních sítích.
- Podporujte budování skutečných přátelství, a to už od raného dětství. Všechno to začíná na dětském hřišti, kde děti navazují první vztahy s vrstevníky. Podporujte děti v tom, aby pokračovaly v budování reálných vztahů, které budou co nejdále od sociálních sítí. Je v pořádku psát si, posílat fotky a odkazy na videa, ale není třeba zapomínat žít skutečný život. Zeptejte se dětí, jak by vypadaly jejich dny, kdyby zčista jasna zmizely všechny sociální sítě a neexistoval by internet. Pokud budou příliš dlouho váhat nad odpovědí, zřejmě mají problém.
