Jak podporovat dobré sourozenecké vztahy

Vyrůstat obklopen sourozenci je krásné, ale někdy i náročné. Děti se nenarodily jako protivníci a nestanou se jimi, pokud jim to rodiče nedovolí. To, jaké vztahy se sourozenci mají v dětství, ovlivní jejich chování v dospělosti. Pokud chcete, aby vaše děti měly k sobě blízko po celý život, pěstujte pouto mezi nimi už odmalička.

Děti jsou spojenci a soupeři zároveň. Spojenci se stávají při společných hrách, nebo když si navzájem pomáhají. Sourozenecká podpora a spolupráce v dětství a během rané puberty se podle psychologů projeví vřelým vztahem v pozdějším věku. To, jak spolu děti vycházejí, závisí nejen na výchově, ale i na věkovém rozdílu mezi nimi.

Vztahy mezi sourozenci

Sourozenecká rivalita

Rodiny s více dětmi velmi dobře vědí, jak se z nejlepších kamarádů ve vteřině mohou stát rivalové, kteří bojují o oblíbenou hračku či pozornost rodičů. Karl Pillemer, profesor z Cornell University během zkoumání sourozeneckých vztahů zjistil, že až tři čtvrti matek mívají oblíbené dítě. Pokud je však zvýhodňování jednoho z nich zřejmé, sourozence to může navzájem odcizit. Pokud měly děti pocit, že s nimi rodiče zacházeli spravedlivě, měyi v dospělosti lepší vztah.

Za soupeření sourozenců může do určité míry i evoluce. Před 200 lety se polovina dětí nedožila dospělosti a vzájemné soutěžení o rodičovskou přízeň a zdroje bylo základem přežití. Rivalita dětí je přirozenou odpovědí na osvojování si asertivního chování. Zmírnit sourozeneckou rivalitu můžete i tím, že volný čas dětem zorganizujete tak, aby nebyly neustále spolu. Oddělené trávení času je zdravé pro jejich rozvoj samostatnosti a sebevědomí.

Rivalita mezi dětmi

Když je dětí jako smetí

Vícedětné rodiny dnes nejsou takovou samozřejmostí jako kdysi. V rodině se 6 dětmi vyrůstala dnes 31 letá Mirka, která má 4 sestry a bratra. „Vždycky jsem si měla s kým hrát. Vždyť kdo se může pochlubit tím, že si se sestrami zahraje vybíjenou, nebo volejbal či fotbal. Šest hráčů to už je docela dobrý tým. Pomáhaly jsme jedna druhé s domácími úkoly, půjčovaly jsme si oblečení, vlastně jsme ho spíše dědily jedna po druhé. Když došlo k hádce, měl se kdo postavit na mou stranu. A když jsem z trucu nemluvila s jedním sourozencem, stále jsem měla další čtyři,“ zavzpomínala na sourozenecké vztahy v dětství. Ty jsou dodnes základem jejich celoživotního přátelství.

Ani jí se však nevyhnula sourozenecká rivalita či žárlivost. Nejmladší členové rodiny přibyli, když měla Mirka 9 let. „Rodičům se narodila dvojčata, takže byla středem pozornosti. Později jsem žárlila na starší sestru, která si už na brigádě vydělala a mohla si něco koupit. Nebo na mladší sestru, která mohla zůstat doma, zatímco já jsem pomáhala na rodinném hospodářství.“ Vztahy mezi sourozenci jejich rodiče podporovali přidělováním domácích prací, které musely děti provádět spolu. Ale i při nich uměli soutěžit, kdo bude nejlepší či nejrychlejší. Dnes na takovou dětskou rivalitu vzpomínají s úsměvem.

10 tipů jak podporovat dobré vztahy mezi sourozenci

Udělejte z nich kamarády ještě před narozením

Seznamte starší děťátko s novým členem rodiny ještě před jeho narozením. Ukažte mu snímky z ultrazvuku, nechte ho, ať pohladí vaše bříško a ucítí kopání budoucího sourozence. Prohlížejte si s ním jeho fotografie a ukažte mu, že bylo přesně stejným miminkem, jaké bude nyní muset přijmout on.

Vypěstujte v starším sourozenci pocit důležitosti

Pokud vám přibylo do rodiny miminko, vymyslete staršímu sourozenci „pracovní pozici“. Zapojte ho do jednoduchých činností s tím, že bez něj byste je zvládali hůře – malí asistenti mohou například držet pleny při přebalování, ručníky při koupání, vytlačovat krémy z tuby, vybírat a kombinovat oblečení, rozbalovat dárky pro miminko od návštěv a mnoho jiných drobností.

Rozdělujte čas mezi všechny děti

Pro děti do tří let je máma nejdůležitější osobou, o kterou se s jinými nechtějí dělit. Nový člen rodiny však vyžaduje více pozornosti a času. Aby se starší děti necítily ukráceny, zkuste dát občas mladšího sourozence do šátku, budete mít obě ruce volné pro další děti. Rovněž čas při kojení se dá využít na čtení pohádek pro starší děti.

Vynahraďte starším to, co ztratili

Rodiče si někdy myslí, že starší děti budou nadšené z toho, co novým sourozencem získaly. Ony jsou však naopak zaujaté tím, co ztratily. A tak nemají chuť dělit se o hračky, čas, pozornost či dokonce i o pokoj. Vynahraďte jim ztracený čas s mámou za čas navíc s tatínkem. Ten vezme staršího sourozence na výlet ve dvojici.

Nesrovnávejte je

Porovnávání dětí je základem pro pocit méněcennosti, který podporuje nežádoucí chování mezi sourozenci. Chvalte děti za úspěchy ve vztahu k vlastní osobě a ne k sourozenci. Každé dítě musí cítit, že je v očích rodiče výjimečné. Zapomeňte na poznámky tipu – kéž bys nosil takové známky, jako tvůj bratr.

Naučte děti být citlivé

Děti se nenarodily jako protivníci a nestanou se jimi, pokud jim to rodiče nedovolí. Motivujte staršího bratra nebo sestru k péči o mladšího sourozence. Pokud potřebuje mrňous například ošetřit po úrazu, poproste starší dítě, ať vám pomůže s obvazováním. S malým pacientem bude soucítit. Z pohledu mladšího sourozence, je zase těžké nemít rád někoho, kdo vás utěšuje a stará se o vás.

Stanovte hranice

Rodičovská role občas vyžaduje dělat policistu, který nastaví pravidla. Dejte dětem jasný signál, jak by se k sobě měly chovat. Vaším úkolem je chránit děti, a to i před nimi navzájem. Nedovolte, aby jedna hádka přerostla do druhé nebo do šikany slabšího.

Podporujte empatii

Děti by se měly naučit přemýšlet o tom, co se chystají udělat a jaký vliv bude mít jejich chování na jiné osoby. Nedostatek empatie je charakteristickým znakem nefungujících vztahů mezi dospělými sourozenci.

Nezacházejte s dětmi stejně

Rodiče se ve snaze předejít roztržkám snaží zacházet s dětmi stejně. To je však chyba. Pokud děti nejsou stejně staré a emočně vyvinuté, nemusíte se k nim tak chovat. Ani později, během života, se k nim nebudou všichni chovat stejně. Vysvětlete jim, že s rostoucím věkem přibývají různé výsady pro starší sourozence, ale i zodpovědnost.

Budujte týmového ducha

Berte děti na rodinné výlety. Brzy zjistí, že s výsadami přichází i odpovědnost, takže se naučí chovat ve skupině a to, že každý člen má individuální práva. Přiřaďte dětem úkoly, které vyžadují spolupráci a motivujte je. Pokud chodí starší děti na kroužek, můžou něco z něj ukázat těm mladším. Týmového ducha můžete budovat i při společných hrách venku nebo uvnitř.