6 min. Na ten velký den D čekáte devět měsíců, nemůžete se dočkat, kdy poprvé uvidíte své miminko, položíte si ho na hruď a přivoníte k jeho hlavičce. V hodině H však udeří realita, porodní plán se sesype a vy si řeknete, že takhle to tedy nemělo být. Co vám o porodu kamarádky neřeknou, protože to se prostě neříká?
Plodová voda, kontrakce, tlačení, pláč miminka… Takhle ve zkratce by se dal popsat každý porod, ale co všechno je mezi tím? Narození děťátka často provázejí události, které maminky velmi překvapí. Jsou totiž věci, o kterých se nemluví ani mezi čtyřma očima a gynekolog vám je také neřekne. To, na čem se však všechny maminky po porodu shodnou, je jedno – za to všechno to opravdu stojí.
- Ne každé rodičce odteče plodová voda, ačkoli ve filmech nám to prezentují úplně jinak. Porodní kontrakce mohou přijít i bez prasknutí plodové vody. Tu vám možná propíchnou až v porodnici. Na žádný filmový okamžik se proto nespoléhejte, ale sledujte i jiné signály porodu.
- Na druhé straně, voda nemusí jen prasknout, ale rovnou téct. A to téměř potokem. Občas se dokonce stává, že vám dolů stehny stéká celou věčnost a nezastaví ji ani tlusté vložky. Na takový zážitek vzpomíná například maminka Lenka: „Poslední dny před porodem mi už bylo těžko, chtěla jsem to mít co nejdříve za sebou, takže jsem šla na prohlídku k lékařce a ta mi provedla Hamiltonův hmat, který by měl přivolat porod. Nic se nedělo ani po pár hodinách, akorát jsem se cítila ještě hůř. Ráno ve tři jsem se vzbudila, šla na záchod a najednou mi dolů nohama začala stékat nějaká tekutina. V prvním momentě jsem nevěděla, jestli čurám nebo mi opravdu odtekla voda. Tak jsem se oblékla, vzbudila manžela a jeli jsme do porodnice. Voda mi odtékala i po půlhodině, i po příchodu do porodnice a vlastně ani nevím, kdy přestala.”
- V porodnici vás připojí na různé monitory a všude kolem to bude pípat. Až do porodu (a také během něj) budou kontrolovat vaše životní funkce a také funkce miminka. I přes různé přístroje se budete moci volně pohybovat, samozřejmě za předpokladu, že to váš zdravotní stav dovoluje.
- Váš porodní plán může selhat, a to pořádně. Nedržte se ho zuby-nehty, může ohrozit vás i miminko. Pokud je příliš pozdě na epidurál a vy jste ho chtěla, nepanikařte. Pokud je třeba provést sekci a vy jste si přísahala, že takto své miminko na svět nepřivedete, také nepanikařte. V tomto případě je důležitý jedině výsledek, ne proces.
- Nemusí to být láska na první pohled a je to naprosto v pořádku. Miminko, které vám vloží bezprostředně po porodu do náruče, je obvykle fialové, zmačkané a často i s vrstvou zvláštní tekutiny. Své o tom ví i Diana, která má porod svého dvouměsíčního synka ještě v čerstvé paměti: „Když mi malého položili na hruď, říkala jsem si, že je to cizí člověk. Vůbec jsem ho neznala, a navíc byl nejen fialový a jakýsi pomačkaný, ale dokonce byl celý chlupatý!” Teď už je to samozřejmě nejkrásnější miminko na světě, ale určitě to nebyla láska na první pohled.
- Rodit budete v podstatě dvakrát, protože kromě miminka musíte porodit také placentu.
- Možná budete mít pocit, že vás snad roztrhne. Nejkrásnější zážitek v životě zřejmě nezažíváte v momentě, kdy musíte tlačit a v jistém momentě nevíte, jestli vytlačíte miminko nebo půjde něco ven z druhé strany.
- Po konečném zatlačení a přivedení miminka na svět se vám však uleví. „Porodnice mi říkala, že mám ještě jednou zatlačit a pak to všechno přestane. Prý to přestane bolet a bude mi dobře. Nevěřila jsem jí, chtěla jsem, aby mě všichni nechali na pokoji, ale ještě jednou jsem zatlačila, malý byl najednou venku a já jsem opravdu nic necítila. Veškerá bolest se zázrakem vypařila,“ vzpomíná Nikola.
- Může vám být špatně, dokonce až na zvracení. I tohle je v pořádku a není to nic, za co byste se měla cítit trapně. Pokud vás bude napínat na zvracení, řekněte to personálu. Nic, co se s vámi děje na porodním sále, si nenechávejte pro sebe.
- Bude vás obklopovat pořádný dav lidí. Na porodním sále nečekejte pouze partnera, lékaře a zdravotní sestru. Jiný personál je tam obvykle „pro jistotu“, aby podali v případě potřeby pomocnou ruku.
- Poznáte novou stránku sama sebe. Porod je náročný proces plný bolesti a může vyplavit na povrch stránku osobnosti, o které jste ani netušila. Křik, zvláštní vzdechy, nadávky nejrůznějšího druhu, pláč, ale i smích – emoční a fyzické vypětí spojené s porodem vás změní k nepoznání.
- Možná budete potřebovat nástřih… a následné sešívání. Epiziotomie, tedy nástřih hráze, kterým se rozšíří vaginální otvor, se již nepraktikuje tak často a v některých zahraničních zemích je dokonce zakázána, ale u nás se s ní ještě můžete setkat.
- Bude to smrdět. Pot, krev a možná i výsledek velké potřeby – to vše se v porodním sále smíchá a nebudeme vám lhát, nevoní to zrovna jako Chanel no. 5. Možná to vedle vší bolesti nebudete vnímat, ale možná ano.
- Krev bude přítomna nejen při porodu, ale i po něm, a to rovnou několik týdnů. Šestinedělí, tedy šest (nebo až 8) týdnů po porodu, je obdobím, během kterého se vaše tělo bude postupně dostávat do stavu „před tím“. Váš organismus se bude regenerovat po psychické, ale i fyziologické stránce a s tím v mnoha případech souvisí krvácení. Nebyla na to připravena ani Martina, která si období po porodu představovala jako krásné období bez menstruace: „Když jsem začala po porodu krvácet, moje první myšlenka byla – jen to ne! Gynekoložka mi řekla, že krvácení v tomto období je naprosto běžné a může v podstatě bez přestávky trvat několik týdnů. To máme asi za to, že jsme si daly pauzu na krásných devět měsíců.“
- Chystáte se kojit a zároveň se neplánujete vzdát intimního života s partnerem? Připravte se na to, že během sexu se uvolníte natolik, že se uvolní i mateřské mléko.
- Ovládání močového měchýře už nikdy nebude takové jako dřív.
- Na všechno špatné postupem času zapomenete. A dobrovolně si tím vším projdete znovu a pak možná ještě několikrát.
