6 min. Velikonoce se slaví v mnoha zemích po celém světě, ale ne všude si tento svátek připomínají pomlázkou, kbelíky vody, kraslicemi a dobrým jídlem, které následuje po dlouhém půstu. Někde jsou v popředí detektivní příběhy, jinde čarodějnice a v některých zemích lov na vajíčka. Jak slaví Velikonoce ve světě?
V České republice jsou Velikonoce vnímány hlavně jako křesťanský svátek a podle toho vypadají i naše tradice. Po dlouhém půstu se rodiny sejdou u svátečního stolu, na kterém nechybí množství uzenin, vajíček a jiných dobrot, které se liší podle regionů. Ústřední myšlenkou křesťansky vnímaných Velikonoc je u nás zmrtvýchvstání Ježíše Krista a věřící se během celého velikonočního týdne přicházejí modlit k jeho symbolickému hrobu. Ne všude ve světě však považují toto velikonoční období za striktně křesťanské a slaví zejména příchod jara.
Francouzská gigantická omeleta
Pokud se náhodou během Velikonoc ocitnete ve francouzském městečku Haux, nezapomeňte si s sebou přinést vidličku a pořádný apetit. Během Velikonočního pondělí se totiž na hlavním náměstí tohoto městečka servíruje gigantická omeleta připravená z více než 15 000 vajec a nasytit má až 1000 lidí (což by znamenalo, že každý člověk si dopřeje omeletu z 15 vajec!).
Místní legenda mluví o tom, že když Napoleon procházel přes území jižní Francie, zastavil se v malém městě a dal si omeletu. Ta mu prý zachutnala tak moc, až nařídil všem obyvatelům města, aby sesbírali svá vajíčka a připravili omeletu pro celou jeho armádu.
Na Bermudách létají draci
Britské Bermudské ostrovy slaví Velikonoce ve vzduchu. Už na Velký pátek se lidé sjíždějí na pláži a vypouštějí své podomácku vyrobené veselé draky, kteří hýří barvami, těmi nejbláznivějšími geometrickými tvary a součástí jejich designu je i kříž. Místní legenda mluví o učiteli, který stojí za zrodem této tradice. Podle ní učitel vypustil draka, který vypadal jako Ježíš a chtěl tak žákům lépe přiblížit příběh jeho smrti a zmrtvýchvstání. Součástí tohoto festivalu je na Bermudách také jídlo, konkrétně treska a dezerty, které si můžete vychutnat už při východu slunce kdekoli na ostrově.
Zdroj foto: Freepik
Veganský půst v Etiopii
Podobně jako křesťané v Evropě, i obyvatelé v Etiopii se před Velikonocemi postí a stávají se z nich vegani. Během 55denního půstu, který se nazývá „Fasika“, se vzdávají masa a živočišných produktů, takže ze svého jídelníčku na téměř dva měsíce vyřadí i mléčné výrobky a vajíčka. „Fasika“ vyvrcholí po mši na Velikonoční neděli velkou hostinou pro celou rodinu a zajímavostí je, že tato večeře je v Etiopii ještě bohatší než štědrovečerní večeře o Vánocích.
Australský bilby namísto zajíčků
Jelikož zajíci jsou v Austrálii považováni spíše za škůdce než za rozkošná zvířátka, Australané přišli s vlastní verzí velikonočního zajíčka. Stal se jím bilby, bandikut králíkovitý, druh vačnatce žijící výhradně v Austrálii. Protinožci tedy slaví Velikonoce tím, že si místo čokoládového zajíčka dopřejí čokoládového bilbyho, čímž zároveň přispívají k povědomí o ohrožení tohoto roztomilého živočicha.
Řecko, červená vajíčka a házení hrnců
Ortodoxní Řekové stejně jako my znají tradici barvení vajíček, ale zaměřují se zejména na jednu barvu – červenou. Ta symbolizuje krev Ježíše Krista, která byla prolita při jeho ukřižování a je také symbolem jeho vzkříšení. Nemyslete si však, že vajíčka zabarvená červeně jsou nudná – lidé mohou dát prostor své kreativitě a často využívají různé odstíny červené, originální vzory a podobně.
Na řeckém ostrově Korfu však znají ještě jednu tradici – házení hrnců. Lidé ráno na Bílou sobotu z oken a balkonů vyhazují na ulici hrnce, džbány a jiné hliněné nádoby naplněné vodou. Někteří říkají, že tento zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok zvykli z oken vyhazovat všechny staré věci. Jiní věří, že házení kuchyňského nádobí vítá jaro a symbolizuje nové plodiny, které budou jíst z nového nádobí.
Zdroj foto: Freepik
Guatemalské barevné koberce
Guatemalské město Antigua během Velikonoc pokryjí pestrobarevné koberce, které jsou předzvěstí doprovodu během Velkého pátku. Tyto dlouhé koberce jsou vyrobeny z květin, ovoce, zeleniny, písku a barevných pilin. Každý koberec je velmi jedinečný a jsou na něm zobrazeny scény znázorňující historii Guatemaly, ale také tradice mayské kultury. Některé z koberců lze natáhnout až do délky 800 metrů a umělci k jejich sestavení používají speciální šablony. Na vytvoření svých uměleckých děl mají pouhých 24 hodin, takže vše musí do sebe dokonale zapadat.
Finské barevné čarodějnice
Ve Finsku se dívky během Velikonoc oblékají jako čarodějnice, nechybí jim však pihy a barevné oblečení. Tyto malé čarodějnice chodí od dveří ke dveřím a v rukou drží vrbové větvičky ozdobené barevnými pírky a stužkami z krepového papíru. Těm, kteří jim otevřou, zarecitují básničku, kterou vyženou z domu zlé duchy a za to získají čokoládové vajíčko.
Kriminální příběhy Norska
Na severu ještě zůstaneme, konkrétně v Norsku. Obyvatelé této země se během Velikonoc věnují zejména odpočinku, a to odpočinku s dobrou knihou s kriminální zápletkou. Tato tradice prý začala již v roce 1923, kdy jistý vydavatel knih zveřejnil na první stránce novin reklamu na nový krimi román. Reklama prý připomínala skutečné zprávy ze světa natolik, až lidé nevěděli, zda se jedná o reklamní tah nebo skutečnou zprávu. Skutečný požitek ze čtení si Norové mohou dopřát i díky tomu, že Velikonoční svátky a s nimi spojené prázdniny zde trvají přibližně 9 dní.
Velikonoce jsou opravdu veselé a všude ve světě je slaví po svém. My vám přejeme hodně dobrého jídla, ještě více odpočinku s rodinou a kdoví, možná si doma osvojíte novou velikonoční tradici. Při vyhazování hliněných nádob z oken se však předem ujistěte, že pod nimi nikdo nestojí.
