Období vzdoru. Věk, kterého se rodiče tak trochu děsí už před porodem a se kterým si někdy neví rady. Změnil se váš malý andílek ze dne na den na osůbku se záchvaty hněvu a zuřivosti a jeho jedinou odpovědí na všechno je ne? Zřejmě jste právě vstoupili do tolik obávaného období vzdoru. Jak zvládnout tuto zkoušku trpělivosti a vyjít z tohoto období vítězně?
Vzpomínáte si na časy, kdy jste ještě neměli děti a pozastavovali jste se nad křičícími a trucujícími dětmi v plných nákupních centrech? Dnes jste na opačném břehu, a to malé sluníčko, které záchvat zuřivosti změnil k nepoznání a které na sebe strhlo pozornost kolemjdoucích, je vaše. Oblékání, krmení, uspávání – z banálních aktivit se v období vzdoru stává doslova boj.
Oblíbenou odpovědí dětí je „ne“, trucují, třískají hračkami, nereagují na slova rodičů, kopou, lehají si na zem... Projdou si jím téměř všechny děti v období od dvou do čtyř let. Je důležité vědět, že takový hněv není namířen vůči rodičům, ale je projevem narušení obvyklých pravidel a rituálů, na které je dítě zvyklé. Zároveň jde o důležitou etapu ve vývoji samostatnosti dítěte a testování hranic nezávislosti, kterou mrňous objevil.
Záchvaty vzteku a nezvládání emocí
Malé děti nemají vyvinutý smysl pro sebekontrolu a záchvaty vzteku u nich mají různé projevy. Těžko ovládají své emoce a zpracovávají negativní pocity. Ve chvílích hněvu mnoho rodičů neví, jak reagovat, hlavně pokud se jim nějaká scénka přihodí na veřejnosti. Zachovat si chladnou hlavu a odvést dítě jinam, ignorovat ho a nechat ho vyplakat se na zemi přímo v potravinách, nebo dát mu jednu po zadku? Na čem se shodují dětští psychologové?
Zdroj foto: Freepik
Předejděte amoku
Hněv často přichází i tehdy, když jsou děti unavené nebo hladové a neumí tyto informace zpracovat jako dospělí. Vnímavý rodič zná blížící se výbuch hněvu a může se pokusit rozptýlit dítě tím, že zaujme jeho pozornost jinou aktivitou. Pokud se vám to nepodařilo a dítě je zlostné, nekřičte na něj. Snažte se odstranit původ vzdoru (například hračku nebo sladkost). Dítě v amoku odveďte jinam a vysvětlete mu, že se chová nevhodně.
Nenechte se vyprovokovat
Vytrvalým pláčem se děti někdy snaží vyprovokovat rodiče, aby dosáhly svého. Tyto projevy ignorujte a neustupte, mrňous s pláčem přestane. Rychle zjistí, že pláčem a křikem nic nezíská. Objeví-li se kopání, bouchání či kousání, reagujte na toto chování a netolerujte, aby dítě ubližovalo vám nebo jiným. Po skončení hněvu si s dítětem o celé situaci promluvte.
Společná pravidla
Psycholožka Anette Kast-Zahn, která napsala několik bestsellerů o dětské výchově, doporučuje zavést v rodině pravidelné rituály a nepsané zákony, které budou dodržovat všichni. Ve Švédsku například děti dostávají sladkosti jen v sobotu. Nenajdete je dokonce ani u pokladen v supermarketech. Sobota je pak pro děti jakýmsi svátkem, během kterého dostanou „Lőrdagsgodis“, sobotní sáček sladkostí. V neděli sáček opět zmizí a s ním až do dalšího víkendu i téma sladkostí.
Zdroj foto: Freepik
10 tipů, jak zvládat období vzdoru
- Děti se učí pravidlům už jako miminka, umí si zapamatovat reakce rodičů a vyvodit důsledky svého chování. Dodržujte pravidla již u nejmenších dětí.
- Vyhýbejte se situacím, které by dítě mohly rozladit – nezačínejte aktivity, pokud je dítě hladové nebo unavené.
- Pokud je rozrušeno, nechte ho ať pojmenuje své pocity.
- Nabídněte mu alternativu, například v jídle nebo oblékání, aby si mohlo vybrat samo.
- Nechovejte se direktivně, jednejte s dítětem jako s partnerem.
- Neodměňujte nevhodné chování, ať už zvýšenou pozorností nebo sladkostí ke zklidnění.
- V případě amoku zapomeňte na diskusi a použijte metodu obehrané desky – zopakujte vícekrát, co má dítě udělat.
- Netrestejte ho dodatečně, ale uplatněte logický důsledek – trest musí přijít okamžitě, aby si ho umělo spojit s chováním. Pokud například neposlouchá na procházce, odveďte dítě ihned domů.
- Reagujte stejným způsobem na jakémkoli místě, ať už doma nebo venku.
- Nastavte dětem hranice správně a včas, aby z nich nevyrostli egocentrici.