10 rad, jak budovat sebevědomí dítěte

Každý rodič celkem přirozeně touží po tom, aby byl jeho andílek sebejistý, nebál se v budoucnosti žádných problémů ani výzev. Sebevědomí se často zaměňuje s nadutostí či arogancí, ve skutečnosti však znamená sebeuvědomění si vlastní hodnoty bez toho, abyste omezovali hodnotu toho druhého. Vychovat dítě se zdravým sebevědomím není nemožné. Stačí, pokud se budete držet následujících rad.

Začněte u sebe

Děti jsou zrcadlem dospělých, ochotně kopírují dobré i špatné vlastnosti rodičů. Pokud tedy vy sami nemáte sebedůvěru, nečekejte, že váš prcek bude mít sebevědomí za deset. Pokud se neustále něčeho obáváte, bude mít ze všeho strach i váš potomek. Pokud lžete, nemůžete si být jisti, že vám dítě bude říkat vždy pravdu.

Pro vaše ratolesti jste dlouho jediným vzorem, proto nedělejte nic, co by se vám samotným nelíbilo. To zároveň souvisí s tím, že dítě nemá být „nástrojem“ na plnění vlastních nerealizovaných snů. Neokrádejte děti o jejich dětství a dopřejte jim čas na hru. Netrapte je přehnanými očekáváními, pokud vaši potomci nemají nadání, nebo je daný sport či aktivita vůbec nebaví.

Starejte se

Jak začnete pěstovat v dítěti vědomí vlastní hodnoty už odmalička? Tak, že mu budete projevovat lásku a péči. Zájem rodiče je prvním krokem k budování sebedůvěry u dítěte. V jeho podvědomí to znamená: „Někdo mě poslouchá, a proto něco v tomto světě znamenám.“

A i tehdy, když váš drobeček poporoste, začne mluvit a klást vám nekonečně mnoho otázek, ani tehdy ho neignorujte. Dítě, které ví, že dostane odpověď, se nebude obávat komunikace s ostatními. A komunikativní člověk, samozřejmě, působí sebevědoměji. Nemluvě o tom, že takto u nejmenších dětí podpoříte zvědavost a ochotu učit se. Jejich obzor se rozšíří a s jasnými názory na svět a zásobeni informacemi se budou cítit mnohem jistěji.

Buďte nároční

Možná se vám zdá, že tento bod si protiřečí s předcházejícími, ale faktem je, že při volnosti je třeba dětem určit i mantinely. Děti si totiž přirozeně rády hrají, a tak se málokteré z nich dobrovolně zřekne zábavy kvůli povinnostem.

Být náročný v tomto případě znamená naučit děti, že v životě je čekají nejen radosti, ale i závazky – že je normální ukrojit si z volného času a věnovat se například uklízení dětského pokoje nebo učení. Na druhé straně to však pomáhá pěstovat zdravé sebevědomí. Vlastní hodnotu poznáte nejlépe jen tehdy, když přesně víte, kdy si zasloužíte pochvalu nebo odměnu.

Cesta je cíl

Být sebevědomý zároveň znamená dívat se na sebe realisticky – vidět vlastní slabosti, ale zároveň vnímat a snažit se rozvíjet svoje silné stránky. Nedívejte se na svoje dítě přes růžové brýle, ale snažte se ho podpořit v tom, v čem opravdu vyniká. Pokud i přes upřímnou snahu nedosáhne kýžené výsledky, neházejte flintu do žita a za žádných okolností vaše dítě nekritizujte. Neustálé vytýkání neúspěchu působí nesmírně demotivačně.

Na chyby se raději dívejte jako na „stavební kameny“ poznání a už samotné úsilí vnímejte jako vítězství. Pokud se příliš upnete na výsledky, můžete své ratolesti obrat o základní radost z každé aktivity, které se budou věnovat. Víte, že lidé, které práce baví, ji berou s větší lehkostí a dokáží podávat i lepší výkony?

Nekontrolujte, ale koučujte

Ptáte se, jaký je v tom rozdíl? Zatímco neustálá kontrola a napravování všeho, co vaše dítě udělá, může působit frustrujícím dojmem či otravně, rodičovský koučing je zaměřený na rozvoj dobrých vlastností a talentu. Snažte se tedy manažerovat vlastní nutkání mít dítě úzkostlivě pod kontrolou.

Pokud budete dělat věci místo svých dětí, zbavíte je příležitosti uvědomit si vlastní schopnosti. Dělejte raději věci spolu s dětmi a učte je, jak si s nimi poradit, dokud to nezvládnou bez vaší pomoci – takto v nich postupně vzroste sebedůvěra.

Nehodnoťte, ale popisujte

Pochvala se většinou vyjadřuje nějakým jednoduchým způsobem, například „Dobrá práce“ nebo „To bylo skvělé“. Problém je jedině v tom, že vašemu dítěti neposkytuje mnoho informací o tom, proč byl jeho výkon dobrý a zároveň ho dělá tak trochu závislým na chvále z vnějšího prostředí.

Pochvalu můžete dítěti naservírovat i jinak, například: „Vidíš, jak pěkně teď vypadá tvůj pokojíček? A tak sis ho nechtěl uklidit. Ani nevíš, jak jsi mě potěšil!“ Ocenění spojené s popisem dobře odvedené práce pomáhá člověku lépe si uvědomit rozsah a význam svého dobrého výkonu.

Vystavujte dítě novým výzvám

Odborníci, kteří se zaobírají emocionálním vývojem lidské psychiky, tvrdí, že vystavovat děti novým výzvám má velmi dobrý vliv na rozvoj osobnosti. Sebedůvěra roste spolu s odvahou čelit problémům vlastními silami a vyřešit je bez pomoci jiných.

Když dítko samo sebe v něčem překoná, staví si v duchu jakési vnitřní „lešení“ vlastní sebedůvěry. To vytváří pomyslnou konstrukci, na které později v dospělosti bude budovat svoje další úspěchy. Dovolte proto dětem, aby zkoušely nové věci, stačí i drobnosti; například pomoc v kuchyni či povolení přespat jednu noc u kamaráda.

Nepodceňujte řeč těla

Správné držení těla, gesta a dobré způsoby jsou obvykle známkou silné a sebevědomé osobnosti. Nehrbit se, narovnat záda, pěkně pozdravit a dívat se při tom lidem do očí, mluvit nahlas a mile se usmát, či podávat ruku druhým pevně a rozhodně – to je jen zlomek návyků, díky kterým budou vaši potomci působit na druhé mnohem sebevědoměji. Nezapomeňte také, že k dobrým mravům patří i slušně poděkovat a poslouchat druhé, když něco říkají.

Nemějte strach

Strach je přirozeným pocitem rodiče, který miluje svoje dítě. Projevovat obavy navenek před dítětem však v jeho nitru vytvoří živnou půdu pro pochybnosti o vlastních schopnostech. Děti mohou dokonce rodičovské starosti vnímat jako jistou formu nedůvěry – ať už v jejich talent nebo schopnost poradit si v neznámé situaci.

Naučte svoje dítě vnímat věci reálně

Realita neustále naráží na naše představy. O to více může střet s ní bolet naše děti, které žijí jednou nohou ve světě plném fantazie a ideálů. Proto je důležité, abyste svým ratolestem opatrně vysvětlovali, že svět nemusí být vždy férový a pěkný.

Někdy se jim nepodaří vyhrát ani díky vlastnímu talentu či enormnímu úsilí. To však neznamená, že mají přestat důvěřovat svým schopnostem, právě naopak, nespravedlivé hodnocení či neférové jednání ze strany druhých je určitě nesmí demotivovat