6 min. Děti a teenageři tráví stále více času na sociálních sítích, baví se hraním videoher nebo jednoduše surfují po internetu a ztrácejí pojem o čase a reálném světě. Mnozí rodiče se právem obávají, že jejich dítě je závislé na internetu. Jak zjistit, kolik času s mobilem v ruce je už příliš mnoho a jak děti od displejů odtrhnout?
Závislost na internetu v podstatě neexistuje, protože není klinickou diagnózou v oblasti duševního zdraví. Čas strávený před obrazovkou počítačů nebo telefonů totiž neovlivňuje mozek stejným způsobem jako drogy či alkohol. Přesto je obrovské množství času strávené s telefonem v ruce skutečným problémem, s nímž bojuje stále více a více rodičů.
Čas strávený online se stává problémem tehdy, když narušuje schopnost dítěte vést normální život. Sociální sítě a hry působí na mozek dětí stimulujícím způsobem, což jim může ztěžovat schopnost soustředit se na jiné věci. Technologie je i přínosem, ale pokud vaše děti zapomínají na jídlo, ignorují rodiče a kamarády a spánek odsouvají na pozdní noční hodinu, jen stěží můžeme mluvit o pozitivním vlivu internetu. Není také žádným tajemstvím, že časté využívání sociálních sítí vede u dětí a teenagerů k depresím a úzkostem.
První varovné příznaky
Přestože závislost na internetu není oficiální závislostí, rodičům způsobuje chování dětí vrásky na čele. Je rozdíl mezi tím, zda děti využívají internet ke komunikaci s kamarády (se kterými se setkávají i ve skutečném světě), poslech hudby či vyhledávání informací relevantních pro studium a tím, zda na internetu pouze „zabíjejí čas“ a bezcílně bloudí po sociálních sítích.
Prvním varovným příznakem je pocit rodičů, že něco není v pořádku a že děti to už s časem stráveným před obrazovkou přehánějí. Děti, které jsou „závislé“ na internetu, odsouvají vše ostatní na vedlejší kolej. Zanedbávají aktivity přiměřené jejich věku, jako je sport, socializace, domácí úkoly, ale i hygiena a spánek. Možná se chovají společensky, ale pouze v online světě a na ten offline zapomínají. Rodiče je musí vylákat od obrazovek, někdy dokonce jen tím, že vypnou internet.
Některé děti se dokonce po požadavku, aby odložily telefon stranou, chovají agresivně a mají záchvaty vzteku. Neustále přemýšlejí nad tím, kdy se budou moci opět připojit k internetu a co se na sociálních sítích děje bez jejich přítomnosti (trápí je syndrom fomo, z angl. fear of missing out, tedy strach z toho, že o přijdou o něco důležitého).
Co na tom internetu dělají?
Určitě jste se i vy svých dětí minimálně jednou zeptali, co na tom internetu vlastně dělají. Není pochyb o tom, že mladá generace tráví před obrazovkou mnohem více času, ale ne veškerý čas strávený na internetu má automaticky negativní dopad. To, zda je vaše dítě závislé na internetu, závisí i na tom, co tam dělá, nejen na tom, kolik času tam tráví.
Děti dělají na internetu to, co minulé generace dělaly offline – komunikují s kamarády, hledají inspiraci, nakupují, poslouchají hudbu, dělají domácí úkoly, učí se cizí jazyky, čtou zprávy nebo sledují televizi. To, co rodičům může připadat jako nadměrné využívání moderních technologií, je někdy jednoduše odrazem mladé generace a nového způsobu života. Dokud je dítě schopno odtrhnout pohled od displeje, soustředit svou pozornost i jinam a komunikuje s rodinou, internet nepředstavuje problém.
Odborníci upozorňují, že termín závislost ve spojitosti s internetem není zrovna nejvhodnější, to však neznamená, že rodiče nemají sledovat, kolik času děti na internetu stráví. Aplikace a hry v mobilech jsou navrženy tak, aby co nejvíce zaujaly a aby bylo náročné a někdy přímo nemožné odtrhnout se od nich.
Existuje mnoho důkazů o tom, že nadměrné používání sociálních sítí vede k úzkostem a depresím. Dívky (ale i chlapci) se srovnávají s vrstevníky, ale také s celebritami světového formátu a uzavírají se do sebe, protože ve srovnání s nimi nejsou dost dobré. Bojí se toho, že promeškají něco důležitého a nízký počet sledovatelů a liků se stává noční můrou.
Negativní dopad na život má ovšem i přehnané hraní her. Pokud vaše dítě tráví dvě třetiny volného času hraním videoher, zbystřete pozornost. Právě toto množství již může ovlivnit výsledky ve škole a vede také ke zvýšenému riziku užívání návykových látek. Děti ztrácejí přehled o čase, zhoršuje se jejich soustředění a v konečném důsledku může mít toto chování negativní dopad i na fyzické zdraví.
Nastavte si společně hranice
Neuropsycholog Matthew Cruger z amerického institutu Child Mind Institute říká, že naše mozky jsou nastaveny tak, aby se zajímaly o věci, které jsou nové a stimulující. Podle jeho slov je internet přesně jednou z takových věcí. Je mnohem jednodušší ponořit se do hry, při které nemusíte moc přemýšlet než se pustit do činnosti, která vyžaduje více duševního úsilí.
Lidé (nejen děti a teenageři, ale i dospělí) často před smysluplnými aktivitami upřednostní povrchní scrollování instagramem a doufají, že je tato činnost naplní, ale opak je pravdou. To, kolik času tráví vaše dítě denně na sociálních sítích, umíte rychle zjistit v nastavení telefonu a na základě toho se můžete zařídit. Položte dětem jednu velmi důležitou otázku – co jim čas strávený na instagramu, tiktoku nebo jiné sociální platformě přináší?
Namísto toho, aby sledovaly životy lidí, které neznají a záviděly jim, mohou vyjít ven a užívat si výhod, které offline svět nabízí. V případě, že hrají na internetu hry, povzbuďte je k tomu, aby zavolaly kamarády a šly spolu na hřiště nebo se potkaly doma a hrály společenské hry. Najděte spolu správný poměr času, který bude trávit vaše dítě online a offline a nebojte se nastavit hranice. A v neposlední řadě pomozte dětem najít zálibu, díky které zapomenou na bezbřehé vody internetu a buďte jim příkladem.
